Na začátku prosince roku 2023 mi volá brácha, že mamka vyslovila přání vidět Paříž a jestli jí to nedáme jako vánoční dárek. Říkám proč ne, jen nikdy neletěla letadlem a co vím, tak neměla moc v plánu to měnit. Nicméně jsme řekli, že ji to dáme a uvidíme. Po rozbalení dárku, řekla, že to riskne, a tak jsme mohli začít plánovat.
Paříž - Louvre
V Paříži už jsem byl 2x a mám know-how, jak ji zvládnout za jediný den. Jenže tentokrát plánujeme trochu zvolnit a akci si rozložíme na prodloužený víkend dle letenek. Pro ty, co nechtějí letět, existuje i pozemní varianta. Buďto se dá jet nočním vlakem Nightjet z Vídně. Nebo přes bahn.com se dají nakoupit výhodné včasné jízdenky na rychlovlaky z německých měst. Jen cesta zabere celý den a nevyhnete se minimálně jednomu přestupu. Nejpohodlnější je ovšem letadlo. Překvapilo mě, jak z našeho středoevropského prostoru létá málo nízkonákladových jako jsou Wizzair či Ryanair. Druhý jmenovaný létá sice z Prahy, ale jen na 100 km vzdálené Beauvais. Letenku sem sice seženete i za 500 Kč v jednom směru, ale je potřeba připočíst transport do Paříže, což má být údajně 40 Euro jak za autobus tak vlak. A to navíc nepočítám časovou náročnost přesunu do Paříže. Výhodnější variantou je využít služby společnosti Transavia. Jedná se o nízkonákladovou aerolinku společnosti Air France, jejíž předností je kromě toho, že létá z Prahy i 2x denně, to že přistává na letišti Orly. To je jedno z hlavních letišť Paříže. Cenově to není taky špatné, zpáteční letenky jsme sehnali necelé dva měsíce před odletem za 100 Euro. Tím, že létají 2x denně, je plánování flexibilnější. Odlétáme v pátek v 9 večer a přílet máme naplánovaný na druhou odpolední v pondělí. Při check-inu se ukázala další přednost této aerolinky. Bylo totiž možné si bez příplatku zvolit sedadlo. To už se dneska jen tak nevidí. Letenky máme. Nyní ubytování. Cenově nejdostupnější je hotelová síť Formule 1. Jedná se o jednohvězdičkové hotely, s pokoji pro max 3 osoby se sdílenými toaletami a sprchou. O level a hvězdičku výše je síť hotelů Ibis. Ty už nabízí vlastní toalety a sprchu na pokoji. Pokoje mohou být opět pro 3 lidi. Tuto druhou možnost jsme zvolili i my. Jelikož přílet do Paříže byl až v 11 večer, tak jsme potřebovali něco poblíž letiště, protože dostat se na druhý konec Paříže, tak pozdě večer není úplně jednoduché. Strategicky nejvýhodnější byl Ibis Budget Orly Chevilly Tram 7, který jak název napovídá leží u tramvajové trati linky číslo 7, která navíc vede i na letiště Orly. Recepce jede nonstop a problém s pozdním příjezdem by být neměl. Tím máme vše důležité zařízené a stačí počkat na den D.
Díky tomu, že letíme až v devět večer, nemusím si brát volno, a ještě se po práci stihnu rozloučit s Žanet a s miminem. V 17:00 sedám na autobus a jedu na Černý Most, odkud pokračuji metrem na Veleslavín. Z Veleslavína si premiérově vyzkouším nově zavedené dlouhé trolejbusy. Jízda s nimi je pohodlná a v zadním článku jsou překvapivě hodně tiché. Jediné, co trolejbusu podle mě chybí, je prostor na odkládání zavazadel. Trolejbusem jedu na terminál 2, kde už na mě čekají mamka s bráchou, kteří přijeli z Ostravy vlakem. Po setkání jdeme hned na bezpečnostní kontrolu. Na ní je docela dlouhá fronta.
Praha - Letiště Václava Havla
Za kontrolou už stačí najít jen náš gate a počkat do jeho otevření. Jak je v Praze poměrně často zvykem, tak čas uzavření gatu je v realitě čas jeho otevření, a z Prahy tak odlétáme s půlhodinovým zpožděním. Let si krátím stylově sledováním dokumentu na Netflixu s názvem "Pád Boeingu", popisující co vedlo k dvěma pádům nového Boeingu 737 Max. Do Paříže přistáváme za deště před jedenáctou hodinou. Byli jsme vysazeni na zajímavém místě; po schůdcích jsme došli do terminálu, kde se posléze ukázalo, že to není terminál, ale jen jakýsi meziprostor. Po záchodě jsme vyšli ven a ocitli jsme se u letištního autobusu, který nás teprve odvezl na terminál 3. Ten už byl dle očekávání prázdný. Zastávka tramvaje se nachází až za terminálem 4, a dostat se k ní vydá na slušnou procházku, která navíc vede solidním letištním bludištěm. Jízdenky kupujeme v automatu na zastávce. Co se týče jízdenek, je několik možností. Buďto klasická jednorázová (Single t+), ta má poměrně zvláštní pravidla platnosti. Měla by snad platit 120 minut pro přestupy mezi autobusy a tramvajemi. Jedete-li ale tramvají, tak vám lístek už neplatí na metro a RER (pařížská varianta S-Bahn nebo našeho Ska). To samé naopak. Jízdenka označená v metru platí jen na metro a RER a neplatí na tramvaje s autobusy. Dále existují celodenní jízdenky v různých variantách, kde platnost je ještě omezená zónami. Problém je, že hotel a letiště Orly se nachází v zóně 4, ale celodenní jízdenky jsou pro zóny 1-2, 1-3 a 1-5. Pro více informací doporučuji stránku Cestujlevne.cz, kde jsou jednotlivé jízdenky srozumitelně popsány. Kdysi ještě existovala varianta Carnet, což bylo 10 single jízdenek, za výhodnější cenu. Ta je dnes již zrušená a lze ji koupit jen pro držitele místní karty (ta stála 2 Eura a šla koupit v každém automatu). Na základě všech propočtů využíváme jen Single t+ jízdenky, protože budeme jezdit tak málo, že se nic jiného nevyplatí.
Tramvaj i takto pozdě večer jezdí každých 15 minut a je docela slušně zaplněná. Jedeme téměř na konečnou na zastávku Domaine Chérioux, která je v blízkosti hotelu. Cesta trvala asi 20 minut. Check-in proběhl bez komplikací a do postele se dostáváme přibližně před jednou ráno.
Následující den
Ráno vstáváme kolem sedmé hodiny. Posnídáme a připravujeme se na odchod tak, abychom byli v nedalekém Carrefouru na otevírací hodinu. Bohužel, obchody zde otevírají až tak pozdě. V Carrefouru nakoupíme svačinu, prohlédneme si sortiment a pokračujeme na nedalekou stanici metra M7 Villejuif – Louise Aragon. Cílem je stanice Barbès-Rochechouart, poblíž Montmartru. Jízdenky kupujeme ve stanici v automatu. Do metra se vstupuje přes turniket. Pokaždé, když z této stanice vyjíždíme, tak vidíme, jak někdo ty turnikety přeskakuje. Linka M7 mi přijde jako podzemní tramvaj. Nejede moc rychle a kroutí se jako had. Navíc vagóny jsou docela krátké a moc lidí se do nich nevejde. Není to takový hobitín jako v Londýně, ale oproti sovětskému typu metra, si zde člověk připadá dosti stísněně. Jedeme do stanice Châtelet, tam přesedáme na linku M4, která nás doveze až k Montmartru. Tato linka je plně autonomní, tj. bez řidiče, a jelikož se jedná o ucelenou jednotku, působí i vzdušněji. Cestu nám zpříjemňuje žebrák, který chodí napříč nacpanou jednotkou a prosí o peníze. Vždy začínal slovy „s'il vous plaît“ (což zní jako "sivple", prosím), od té doby jsme každého bezdomovce označovali tou přezdívkou "sivple". Vystupujeme v Barbès-Rochechouart a začínáme naši prohlídku. Malé upozornění, na začátek. Pokud nejste zvyklí chodit hodně pěšky, tak tohle doma nezkoušejte. Čtvrť Montmartre nás uvítala svou pravou tváří. Všude se válely hromady odpadků a občas jsme zakopli o bezdomovce. Ano, tohle není jako v Emily in Paris, a jak jsem byl poučen, má to svůj název tzv. pařížský syndrom, což lze označit jako velké a nečekané zklamání z Paříže, protože v realitě nevypadá tak kouzelně jako v televizi. Když už jsme u té televize, čtvrť Montmartre nejvíce proslavil film Amélie z Montmartru. Z památek je ale nejvýznamnější bazilika Sacré-Cœur, která se tyčí jako maják nad Paříží. K ní je potřeba vyjít několik schodů. Pro línější zde jezdí pozemní lanovka, na kterou platí jízdenky MHD. Novinkou oproti minulým letům je, že se sem přesunuly zámky z Pont des Arts. Samozřejmě se místní pouliční prodejci přizpůsobili, a kdybyste náhodou na svůj zámek zapomněli, rádi vám ho zde prodají, samozřejmě bez klíčku, aby byl váš vztah opravdu trvalý.
Paříž - Stanice metra Châtelet (automatizovaná linka M4)
Paříž - Montmartre
Paříž - Montmartre, Bazilika Sacré-Cœur
Od Sacré-Cœur se procházíme Montmartrem směrem na západ. Při tom narazíme na kostel Saint-Jean de Montmartre, který svou cihlovou architekturou více připomíná kostely v polském Slezsku. Cílem je ale kavárna Café des 2 Moulins, ve které pracovala Amélie z Montmartru. I když se nachází na poměrně rušné ulici (Rue Lepic), tak kavárna jako taková je poměrně nenápadná. Taky nás tady poprvé přepadl déšť.
Paříž - Montmartre, venčírna
Paříž - Montmartre, Café des 2 Moulins
Kousek od Café des 2 Moulins, se nachází slavný kabaret Moulin Rouge. Od něj pokračujeme delším pochodem ke kostelu Nejsvětější Trojice, pokračujeme k budově opery, která je v rekonstrukci, takže z ní mnoho nejde vidět, a končíme u kostela sv. Máří Magdalény, který úplně jako kostel nevypadá a připomíná spíše nějakou antickou stavbu. Do tohoto kostela se neplatí vstupné, takže toho využijeme a nakoukneme dovnitř.
Paříž - Moulin Rouge
Paříž - Kostel Nejsvětější Trojice
Paříž - Opera
Paříž - Kostel sv. Máří Magdalény
Paříž - Kostel sv. Máří Magdalény
Nedaleko kostela sv. Marie Magdalény se nachází prezidentský Elysejský palác. Jdeme tedy omrknout, jak to vypadá u Macrona doma. Mezi kostelem a palácem se nachází veliké množství prodejen se značkovou módou (taková objemnější Pařížská ulice). Hledat moc nemusíte, opravdu jich je hodně hned naproti Elysejskému paláci.
Z paláce se vydáme ulicí Avenue de Marigny na slavnou Champs-Élysées, kterou si projdeme směrem k Vítěznému oblouku. Na této ulici, která mi připomíná Václavské náměstí, se rovněž nachází řada butiků s luxusní módou. Dominantní je zde ale značka Louis Vuitton, která zde má několik velkých obchodů.
Paříž - Champs-Elysées
U Vítězného oblouku uděláme zastávku na záchod v místním McDonald's. Mysleli jsme si, že Francouzi na to nejsou, ale když jsem viděl 12 objednávacích terminálů a před každým frontu, tak jsme změnili názor. Jinak dámský záchod je zpoplatněn jedním eurem, pokud tedy nemáte účtenku, a pánské jsou zdarma.
Paříž - McDonald's
Prohlédneme si Vítězný oblouk a třetím výjezdem na Avenue Kléber opustíme tento kruhový objezd a jdeme k vyhlídce na symbol tohoto města, slavnou Eiffelovu věž. Oproti minulým letům zde ubylo černochů prodávajících zmenšeniny slavné věže. Místo nich přibylo oplocení kolem fontány, která se pravděpodobně připravuje na blížící se Olympijské hry.
Paříž - Vítězný oblouk
Paříž - Eiffelova věž
Nyní je to poprvé, co spatřujeme řeku Seinu, kterou rovnou přejdeme po mostě Pont d'Iéna. Ten se mi zapsal do paměti influencerským bizárkem, kdy tady nějaká influencerka pobíhala v růžových šatech uprostřed silnice za plného provozu. Samozřejmě jeden záběr nestačí, tak se tato bizárnost opakovala ještě několikrát. Jinak zmínění černoši se přesunuli na druhý břeh Seiny pod Eiffelovu věž, takže o nabídku jejich zboží okradení nebudete Jako semestrální práce na ekonomické škole by byla zajímavá studie, proč už několik let v řadě stojí tento suvenýr stále stejně.
Paříž - Seina
Paříž - Eiffelova věž
Paříž - Influencing
Eiffelova věž je obehnána plotem z plexiskla, a k ní se dostanete jen přes turniket. Z absence nekončící řady usuzuji, že dnes je navíc zavřená. Za věží se nachází park Champ-de-Mars, který je ve středové části rovněž uzavřen, protože se zde staví tribuny na zahajovací ceremoniál Olympijských her.
Paříž - Eiffelova věž, pohled od parku Champ-de-Mars
Naším dalším cílem je Invalidovna. Před ní se chceme ale najíst. Jenže jsme se trefili do hluchého místa, kde se nachází minimum restaurací, a z toho mála, co je otevřeno, je vždy obsazeno. Nakonec jediná prázdná restaurace se jménem La Medita se ukáže být libanonská, takže v Paříži ochutnáme trochu té arabské kuchyně, což vlastně není úplně ne-francouzské. Jinak jídlo v restauracích je ta nejnákladnější položka, kdy ceny menu se pohybují kolem dvaceti eur. V menu (francouzsky "Formule") se většinou nachází předkrm, hlavní jídlo a desert, v našem případě to bylo pití v podobě mátového čaje. Jako předkrm jsme si vybrali musaku a k hlavnímu jídlu kofty. Jakmile mi přinesli předkrm ve formě malé misky s musakou, tak jsem to s ukojením hladu viděl dost bídně a pomalu jsme začali řešit, v jakém McDonaldu se dojíme. Hlavní jídlo bylo ale jiná liga. Dva masové párky, tři druhy hummusů a zeleninový salát mě dostatečně nasytili až do pozdních večerních hodin. Jídlo to bylo pro nás netradiční, ale velmi chutné.
Paříž - Pravoslavná Katedrála Nejsvětější Trojice
Paříž - Musaka
Paříž - Kofty
Najezení pokračujeme dále. Počasí je neustále aprílové, a stále se střídá slunečná modrá obloha s deštěm. Přesto nás to nezastaví, abychom nepokračovali k Invalidovně. Za Napoleona tato budova sloužila věrně svému názvu, dnes je z ní muzeum válečnictví. Na nádvoří vás z výšky pozoruje socha Napoleona, a za nádvořím je ukryta katedrála sv. Ludvíka v Invalidovně, která je volně dostupná.
Paříž - Invalidovna
Paříž - katedrála sv. Ludvíka v Invalidovně
Paříž - Invalidovna
Opouštíme Invalidovnu a po ikonickém mostě Pont Alexandre III překonáme Seinu a pokračujeme proti proudu řeky k Louvru.
V Louvru opět mraky lidí a nekonečná fronta do skleněné pyramidy, která slouží jako hlavní vstup do obrazárny. Zde mamka hlásí, že končí, zbytek budeme muset nechat na zítra. Hodinky mi dnes ukazují 38 000 kroků, což odhaduji na přibližně 20 km za celý den. Za mých mladých let jsem ještě v ten den stihl projít Lucemburské zahrady, katedrálu Notre-Dame, náměstí Bastily a cestu na vlak do Gare du Nord. Nyní ale máme na Paříž celé dva dny, tak si můžeme dovolit nechat něco na zítra.
Paříž - Pont Alexandre III
Paříž - Muzeum Orsay
Paříž - Louvre
Paříž - Neviditelný dům
Paříž - Automatizovaná linka M1
Cestou na nejbližší metro nás zastihne nejsilnější liják dne, což způsobí, že je nejbližší stanice plná lidí a na jízdenkové automaty je nekonečná fronta. Proto se rozhodujeme, že dojdeme na další stanici metra. Jak je centrum Paříže protkáno jednotlivými linkami, tak stanice se doslova nacházejí na každém rohu a o moc více si nenajdete. Takhle v sobotu v pět odpoledne je linka M7 pěkně vytížená, a podstatnou část cesty jedeme ve stylu sardinek. Jsme ale svědky pěkné multikulturní spolupráce. Sedí Černoch, malý Číňanek a v uličce stojí další černoch. To není vtip, ale součást příběhu. Číňanek je unavený, usne, hlava mu spadne a opře se o přísedícího černocha. Občas to v metru škubne, tak mu hlava přepadne na druhou stranu, kde ho jistí v chodbičce stojící černoch číslo dvě. A takhle to táhnou několik zastávek, kdy černoch v chodbičce vystoupí a je nahrazen otcem malého Číňanka. Z metra jdeme rovnou do Carrefouru, nakoupit víno, k němu sýry a na zítřek snídani. Den zakončíme degustací sýrů a vín na pokoji našeho hotelu.
Paříž - Šneci v akci
Zítra nás čeká Notre Dame, Latinská čtvrť, Lucemburské zahrady a muzeum Orsay.
Užitečné odkazy:
Transavia
Hotel ibis Orly Chevilly Tram 7 ***
Hotel ibis Orly Chevilly Tram 7 **
Dopravní podnik v Paříži
Popis jízdného na Cestujlevne.cz
