Vánoční Budapešť 1

Tento výlet jsme si vysnili ještě před narozením dítěte. Mělo by už být ve věku, kdy by menší výlet za hranice mohl zvládnout. Pravidelný čtenář ví, že jsme to stejně nevydrželi a před tím si zajeli ještě do Rakouska. Nicméně zpět k tématu. Je již naším nepsaným zvykem, že v prosinci vyjíždíme na vánoční trhy do zahraničí.

Budapešť - Vánoční trhy na náměstí Vörösmarty

Obecně se snažíme navštěvovat vždy nová místa, a letos nás napadlo zkusit Budapešť. Sice jsme tam už několikrát byli, ale ne ve vánočním čase. Navíc to pro nás není ani moc daleko, abychom to nezvládli s dítětem. Původně nás mělo jet více, ale zdravotní komplikace jednoho z členů řetězovitě vyřadily i ty ostatní, až jsme na tuto cestu zůstali sami. Pro dopravu do Budapeště jsme využili samozřejmě vlak, který jede přímo z Prahy, a při nákupu měsíc dopředu i za rozumné ceny. Cenová hladina nebyla konzistentní a docela divoce se měnila. Když jsme to náhodou kontrolovali, ukazovala se nám cena mezi pěti a šesti stovkami. Povedlo se mi koupit jízdenku z Budapešti za 500 Kč, ale Žanet už to vzápětí ukazovalo za 800 Kč. Stačilo ovšem počkat do půlnoci, a cena klesla na 600 Kč. Následně nastal problém s nákupem místenek, kdy aplikace Můj vlak neumožňovala v roce 2023 koupit místenky do všech vlaků. Z toho důvodu jsme museli jet o vlak dříve a měli jsme i problémy s nákupem místenek zpět, kdy je nešlo koupit vůbec. Provizorně jsme je koupili na pokladně ČD, kde to šlo, ale nemohli jsme si vybrat vagón. Místa nám byly náhodně vygenerována. Od nového jízdního řádu 2023/24 již aplikace Můj vlak dokáže zobrazovat plánek maďarských vlaků a je možné si v aplikaci vybrat. Tím jsme zjistili, že sedíme ve vagónu, kde není možnost odložit náš velký kočár. Nicméně dětský vagón byl na daném spoji zařazen, proto jsme si ještě znovu zakoupili místenky sem, abychom se vyvarovali nečekaným komplikacím.

Je středa, den D, a my vyjíždíme v deset hodin z Mladé Boleslavi do Kolína, kde přesedneme na vlak EC Metropolitan, jedoucí do stanice Budapešť-Nyugati. V dětském kupé nám spí Slovák, který pracuje v Německu. Tam se ožral a v jednu ráno se rozhodl, že překvapí svou přítelkyni tím, že za ní dojede bez ohlášení na Slovensko. To však stejně nevydržel, a už ráno se ji prozradil. Nicméně když se probudil, myslel si, že už je na slovenských hranicích, přestože jsme byli teprve před Pardubicemi. O hodinu později volal přítelkyni, aby mu řekla, kde vlak je, a ta mu odpověděla, že další zastávka je Brno (projížděli jsme teprve Českou Třebovou). Sdělil ji do telefonu, že do Brna střízlivý nedokáže dojet, a to taky splnil. Naštěstí v jiném vagóně našel kamaráda a brzy se k němu přestěhoval. Zbytek jízdy už pak nebyl nijak zajímavý.

Po Česku jede vlak rychle ve srovnání se Slovenskem, kde tratě postavené za Husáka jsou stále ve stejném stavu jako tehdy, když soudruzi stříhali pásky. To má za následek, že vlak na daleko kratší úsek jede srovnatelnou dobu a cesta přes Slovensko se tak stává nekonečnou. Na maďarské straně už je to jenom hodina, a to už to zase celkem odsýpá, i díky tomu, že se musíme zabalit a připravit dítě k výstupu. K mému velkému překvapení přijíždíme na minutu přesně. Komplikace byla jenom v tom, jak dostat ven kočár. Jel totiž slovenský vagón, který má nákladový prostor, kde vám česká průvodčí otevře ta veliká vrata a vy tam kočár naložíte. Jenže maďarská průvodčí se na to vykašlala. Jednak nám neotevřela, ani nikde nebyla. Naštěstí nebyl nákladový prostor zamčený, tak jsem kočár složil a s mírnými komplikacemi ho vynesl normální cestou přes chodbičku. Naštěstí jsme byli na konečné a měli tak dostatek času.

Budapešť-Nyugati pályaudvar - Dětský vagón s nákladovým prostorem

Budapešť-Nyugati pályaudvar

Z nádraží jdeme rovnou na tramvaj. V automatu si koupíme 72-hodinový Budapešť-Travelcard za 370 Kč na osobu, který umožňuje neomezený počet jízd na MHD v Budapešti. Po úspěšném nákupu sedáme na tramvaj číslo 4 a jedeme na zastávku Blaha Lujza Tér. Na této lince jezdí moderní nízkopodlažní tramvaje od společnosti CAF, které mají naprosto blbě řešený prostor pro kočárek, který je ve vedlejším voze, kde nejsou dveře, a vy se tak musíte k tomu místu probít davem lidí. Na této lince ve špičce jede tramvaj přes den každé 4 minuty a pokaždé byla plná.

Od zastávky tramvaje to pak na apartmán máme asi 5 minut chůze. Check-in jsme provedli elektronicky, a odbavení jsme si udělali podle informací sami. Jenže po přiložení karty nešly dveře otevřít. Žanet tak pořádně zarvala a vyrvala dveře ze spodního pantu, který vyletěl. Naštěstí to šlo opravit. Nicméně hned na úvod je nám jasné, že ubytování bude odpovídat maďarské kvalitě. Stejné překvapení nás čekalo u televize, kterou jsme zapli a viděli jsme jen svítící pavučinu, kdy obrazovka asi někomu na něco spadla.

Budapešť - St. King 1 by Hi5 Apartments

Dorazili jsme kolem půl osmé večerní, takže dnes už nic nestihneme. Umyli jsme malého ve dřezu a mezitím, co ho Žanet uspávala, já se vydal do blízkého Sparu na nákupy. V košíku nesměla chybět maďarská klobása a láhev Tokaje. Při výběru jsem bral ohledy jen na to, jestli je uzávěr šroubovací či nikoliv, protože jsme nevěděli, zda je na apartmánu vývrtka. Díky tomu jsme ovšem na první dobrou narazili na skvostné víno, které jsme si pak počtu čtyř láhví vezli domů. Takže večer zakončím vínem, klobásou a jdu spát.

Následující den

Budíček nám malý připraví na šestou ráno, nicméně ani tak nestihneme vyjít dříve než po deváté. V plánu máme navštívit dětskou železnici Gyermekvasút. Ta se vine v Budínských vrších kolem hory János Hegy. Železnice je svou délkou jedenáct kilometrů nejdelší na světě. Kromě řízení lokomotivy a zabezpečovacího zařízení ji kompletně provozují děti ve věku od deseti do čtrnácti let. Vlaky jezdí denně kromě pondělí. O víkendech jsou v provozu i nostalgické jízdy, kdy vlak je tažen parní lokomotivou.

Jdeme pěšky k Blaha Lujza tér, kde v automatu Raiffeisen Bank vyberu zdarma pomocí Revolutu hotovost, potřebnou k zakoupení jízdenek. Abychom se k železnici dostali, musíme nejprve na tramvaj číslo 4 nebo 6 a s ní jet na konečnou Széll Kálmán tér (jede zde i červená linka metra). Zde přesedneme na tramvaj jedoucí na konečnou zastávku Hűvösvölgy. Tady už nejezdí moderní tramvaje od společnosti CAF, ale staré dobré československé tramvaje z ČKD. Dojedeme až na konečnou, o které nevíme, že už je konečná, protože vystoupí jen půlka tramvaje a zbytek tam stále sedí. Pravděpodobně se jednalo o důchodce, kteří aby ušetřili doma za topení, tak se ohřívají celý den v MHD. Tramvaj takhle pár minut stojí, až mi to přijde podezřelé, vykouknu ven a vidím zastávkovou ceduli Hűvösvölgy, což znamená, že musíme vystoupit.

Budapešť - Széll Kálmán tér

Budapešť - Hűvösvölgy

Stejnojmenná stanice železnice se nachází kousek od konečné, a v tuhle dobu vypadala dost opuštěně, až jsme se báli, jestli přes zimu fungují. Na internetu je totiž u jízdního řádu uvedeno, že zimní jízdní řád bude upřesněn. No, jestli není v prosinci ještě zima, tak nevím. Nicméně u vchodu je jízdní řád, říkající, že dnes jezdí. Jízdenky se nakupují v čekárně na nástupišti, kde jsou dvě pokladny obsluhovány dětmi. Anglicky uměly. Pozor, berou zde jen hotovost. Jízdné stálo 1000 HUF (cca 60 Kč) na osobu. Bohužel jsme to blbě trefili a další vlak jede až za 40 minut (jezdí minimálně každou hodinu). Nicméně přijeli o 20 minut dříve, tak jsme čas trávili focením vánočně nazdobeného vlaku.

Budapešť - Dětská železnice, stanice Hűvösvölgy

Budapešť - Dětská železnice Gyermekvasút

Tím, že je to dětský vlak, tak i rozměry jsou trochu trpasličí. Což je blbé, když máte obří kočár značky Thule. Nicméně díky tomu jsem se ho naučil pořádně skládat a zjistil jsem, že má zarážku, která ho drží v dosti zredukovaném stavu. Korbu s prckem jsme vzali dovnitř vozu a podvozek jsme nechali na chodbičce. Docela se nasbíralo i dost lidí, a vlak prázdný rozhodně není. Stejně jako z venku je i zevnitř vánočně vyzdoben. Jízda trvá 40 minut a po cestě je šest zastávek. Při nákupu flexibilní jízdenky je možno vystoupit a zase nastoupit. Z některých zastávek totiž vedou turistické stezky po místních vrších zvaných János-hegy s vrcholem János Hill.

Budapešť - Dětská železnice interier vozu

Budapešť - Dětská železnice, pan průvodčí

Budapešť - Dětská železnice, konečná stanice Széchenyihegy

My jedeme až na konečnou do stanice Széchenyihegy. Odtud jede tramvaj číslo 60, z níž se vyklube k mému velikému překvapení zubačka. Nevím, jestli v některém z alpských měst ji mají součástí MHD, ale v rovinatém Maďarsku bych ji opravdu nečekal.

Budapešť - Zubačka na Széchenyi-hegy

Konečná stanice zubačky je Városmajor, kde je potřeba přestoupit na tramvaj, která nás odveze na Széll Kálmán tér. Zde dojedeme v čase oběda a kojení. Proto míříme do nedalekého obchodního centra Mamut, kde malého nakojíme, přebalíme a poté si zajdeme do Sparu pro svačinu. Kromě obchodu zde mají i Spar to go, což je jídelna s tradičním maďarským hotovým jídlem plus zde mají i výběr řízků a dalších příloh. Žanet si dává řízek a pečené brambory, já si dávám výborný paprikáš.

Všichni jsme plně nasycení. Můžeme se vydat za dalším bodem našeho programu, a to jsou pozůstatky římského města Aquincum. Nejrychlejší způsob, jak se tam dostat, je příměstská vlaková linka HÉV číslo 5. HÉV je systém příměstské železnice podobný berlínskému S-Bahnu. Rozšiřuje funkci metra, kdy některé stanice na něj přímo navazují. Stejně jako všude jinde i zde platí jízdenky BKK, ale neplatí po celé trase! Zastávka Aquincum je v tom ale zahrnuta. V této historické části se nachází pozůstatky arény, které jsou hned u nádraží. Poté podél hlavní silnice jsou pozůstatky akvaduktu a za železničním mostem jsou pozůstatky města, kde se nachází muzeum. To vše si projdeme, ale do muzea nejdeme.

Budapešť - HÉV linka č. 5

Budapešť - Aquincum, aréna

Budapešť - Aquincum

Budapešť - Přechod do nikam

Budapešť - Atrium budovy, kde jsme ubytováni

Vracíme se zpět HÉVem do centra a jdeme si na chvilku odpočinout do apartmánu, než se více setmí, abychom se vydali na trhy. Na ně se vydáváme po páté hodině. Hlavní trhy se nachází na náměstí Vörösmarty. Leží zde i stejnojmenná stanice žluté linky metra M1. Trhy ale už začínají u parku Városháza, kde se nachází ledové kluziště a pár dalších stánků. Oba trhy spojuje ulice Deák Ferenc útca (tzv. Fashion street). Pokud nechcete utrácet za předražený trdelník, tak v podchodu metra Astoria, je stánek, kde ho seženete za v přepočtu 50 Kč (800 HUF). Na trzích jsme ho viděli za 2500 HUF. Všechno si projdeme, ale v podvečer je tady už hodně lidí a s kočárem se moc dobře neprobíjelo, tak to nakonec vzdáváme a vracíme se zpět na apartmán. Zde uspíme malého a postupně i sebe. Zítra pokračujeme v prohlídce Budapešti.