Jelikož se naše cestovatelská rodina plánuje rozšířit o nového spolucestovale, a s tím souvisejícími zdravotními komplikacemi Žanet, jsou naše letošní cestovatelské aktivity sraženy téměř na nulu. I přesto všechno jsme se na jeden krátký výlet letos odhodlali. Cílem byla na doporučení rodičů návštěva polských Slezských Beskyd, které jsou dostatečně blízko českých hranic na to, abychom se v případě nouze nejvyšší stihli dostat do nejbližší porodnice.
Bílsko-Bělá - Pes Rexík
Vyrážíme v neděli před obědem. Z ostravského hlavního nádraží jedeme linkou S2 do Českého Těšína, kde přejdeme do polského Cieszyna. Cestou si ještě stihneme na české straně prohlédnout náměstí a pohraniční park na Nábřeží míru, ležícího u řeky Olše, která tvoří přirozenou hranici mezi Polskem a Českou republikou. Hranici přejdeme mostem poblíž polského zámku Mysliwski, který sloužil jako rezidence Habsburkům v době Rakousko-Uherské monarchie.
Český Těšín - Radnice
Český Těšín - Hraniční řeka Olše
Český Těšín - Česko - polský hraniční přechod a v pozadí zámek Mysliwski
Ulicí Gleboka pokračujeme na náměstí Rynek, které je momentálně v rekonstrukci. Alespoň zde vybereme peníze, abychom měli hotovost na autobusy. Bankomat BNP Paribas si účtoval při výběru z Revolutu poplatek. Kousek vedle se, ale ještě nacházel bankomat banky Santander, který už byl bez poplatku. Po úspěšném výběru jsme ještě omrknuli okolí centra, včetně Ježíšova kostela a poté jsme sešli k autobusovému nádraží, kde jsme čekali na náš autobus do Bílsko-Bělé (Bielsko-Biala). Na této trase operují především dva dopravci. Dálkový Lajkovník, který jede přímo do Bílsko-Bělé je levnější, rychlejší a pohodlnější než Linea trans, který objíždí všechny vesnice po trase. Navíc jezdí jako maršrutky ve starých otřískaných mercedesech. Třetí variantou je vlak, který tam jede nejdelší dobu, navíc s jedním přestupem a nejvyšší cenou. My tedy volíme Lajkovníka za 13 Zlotých a o půlhodinu jízdy později jsme v Bílsko-Bělé. Jinak autobusová spojení jsem vyhledával podle již ověřeného ePodrožníka. Pozor si ovšem dejte na uváděné ceny jízdenek, které ne vždy platily.
Cieszyn - Ulice Gleboka
Cieszyn - Radnice
V Bílsko-Bělé jsme vysazení na autobusovém nádraží, ze kterého to máme asi pět set metrů k našemu ubytování Dom Turysty PTTK w Bielsku. To se nachází ve velké vile neoklasického stylu. Na Bookingu ovšem klame fotkami, protože tak pěkný pokoj, jaký tam naleznete na fotografiích jsme určitě nedostali. Ten náš už něco pamatoval a poměr cena výkon tady rozhodně nebyl ideální. Nicméně vybalíme se a vyrážíme na prohlídku města. Jdeme do centra a na co zase nenarazíme. Dojdeme na Plac Boleslawa Chrobrego a tam hromada lidí s duhovými vlajkami. Po roce máme deja vue z Londýna, kde jsme trefili ve stejnou dobu Pride pochod. V Polsku jsem něco takového nečekal. Taky zde bylo více policajtů než účastníků. U tohoto náměstí se nachází Bílský zámek, ale přes to množství lidí si ho člověk ani pořádně z vnějšku neprohlédl.
Bílsko-Bělá - Plac Boleslawa Chrobrego
Bílsko-Bělá - Bielski Marsz Równości a krasavec pro letošní rok
Historickými ulicemi pokračujeme na hlavní náměstí Rynek, z něj pokračujeme ke kostelu sv. Mikolaja, kde se nachází ulice Schodowa, která je jednak jasná instagramovka, ale také přesně charakterizuje toto město jako směsici opravených a neudržovaných budov.
Bílsko-Bělá - Kostel sv. Mikolaja
Bílsko-Bělá - Ulice Schodowa
Jinak město Bílsko-Bělé je hlavním městem v česku známých socialistických symbolů. Je totiž rodištěm animovaných postaviček Bolka a Lolka, ale také legendárního Malucha. Historicky to byly dvě samostatná města, dělená řekou Bílá, které mimochodem nějakou dobu patřila pod české království. Ke sjednocení obou měst došlo až v roce 1951. Městu se také přezdívá malá Vídeň. Přezdívku ale vymyslel asi někdo, kdo ve Vídni nikdy nebyl. Osobně jsem tam vídeňského nikdy nic neviděl.
Pokračujeme od Schodové ulice po Zamkowe třídě zpět na Plac Boleslawa Chrobrego. Cestou míjíme pozůstatky opevnění města a na náměstí se trefujeme zrovna do začátku pochodu. Počkáme až nás přejde a doufáme, že nedostaneme těmi dlouhými obušky nebo slznými spreji, co u sebe doprovázející policajti mají. Poté překračujeme řeku Bílou do části města Bílá, kde budeme hledat sochy výtvorů Studia kreslených filmů (Studio Filmów Rysunkowych), které jsou po městě různě rozesety.
Prvně najdeme sochu psa Rexíka. Ta se nachází na Rexíkově náměstí (Skwer Reksia) u řeky a ulice 11. listopadu. Další na seznamu jsou Bolek a Lolek. Ti jsou umístění v Bělsku mezi obchodními centry Wokulski a Galeria Sfera. Než k nim ale dojdeme, natrefíme na ulici Cechowa, kde se nachází spousty jídelen, restaurací a kaváren. Nejvíce nás zaujaly Magiczny Kocioł a Trzy Miotły-Magiczna Kawiarnia, což byly kouzelnické kavárny ve stylu Harryho Pottera.
Důležitá informace: nemají zde mléčné bary, ale Bary Pierożek. Je to v podstatě to samé, jen se liší název. Stejně jako v mléčných barech, i zde dostanete za nízké ceny tradiční polskou kuchyni. Bohužel zde v neděli mají zavřeno stejně jako obchody.
Bílsko-Bělá - Pes Rexík
Bílsko-Bělá - Bolek a Lolek
Jakmile si Bolka a Lolka nafotíme, vracíme se k ulici 11. listopadu, která nás dovede na hlavní náměstí části Bělé. Zde se nachází sochy postaviček Smok Wawelski, Bartłomiej Bartolini a Don Pedro. Tyto tři postavičky mi nejsou známé a úspěchy sklízely především asi v Polsku.
Bílsko-Bělá - Řeka Biala a polský chrám Českého konzumu
Bílsko-Bělá - Smok Wawelski a Bartłomiej Bartolini
Bílsko-Bělá - Zabaví se i malé velké děti
Bílsko-Bělá - Don Pedro
Dojdeme na konec ulice 11. listopadu a pomalu se začínáme poohlížet, kde bychom povečeřeli. Bohužel v neděli jsou možnosti trochu omezené. Nejprve to zkoušíme v Cechowě ulici, ale nakonec se vydáme až na Rynek. Cestou narazíme znovu na pochod. Zde na Rynku uděláme náš největší dnešní fail. Po cestě jsme žádnou restauraci, která by nás zaujala nenašli. Na Rynku už to vzdáváme a sedáme na zahrádku kavárny Barometr Coffee & Bar. Viděli jsme tam lidi s jídlem, tak jsme usoudili, že zde vaří. Jinak po cestě je spoustu street foodu, ale my si chtěli dát něco tradičního polského. Zpátky tedy do kavárny. Pití zde měli drahé jako prase. Vtipné, že čepované pivo bylo levnější než totožné láhvové, ale i tak nejlevnější pivo vycházelo na cca 80 Kč, což jsme zjistili, že je zde standart. Nicméně u té důležité položky, což bylo jídlo, nám řekli, že zde nevaří, ale že si můžeme přes QR kód objednat jídlo ze spřátelené hamburgrany, které nám sem přinesou. Říkám ok, vybereme si hamburgery a Žanet zadá přes QR objednávku. Po potvrzení objednávky přišel šok! Doba realizace 1 hodina. To fakt chceš, když umíráš hlady. Zrušit už to nešlo a utíkat jsme odtud nechtěli, a tak jsme poctivě hodinu a pět minut čekali a popíjeli pomalu naše nápoje. Když už jsme se konečně dočkali, tak snězení nám trvalo násobně rychleji, než jeho samotná realizace. Zaplatili jsme ještě nápoje z baru a šli jsme na poslední zajímavost v tomto městě, a to je historický dřevěný Tkalcovský dům (dom Tkacza), který slouží jako muzeum.
Bílsko-Bělá - Tkalcovský dům (dom Tkacza)
To byl náš dnešní poslední bod z prohlídky města a jelikož se už stmívá, tak se navracíme zpět na naše ubytování. Cestou se tedy ještě zastavíme v Žabce, která je jako jedinná v neděli otevřená. Koupíme si zde nějaké nezdravosti na večer. Poté dojdeme na pokoj a jdeme spát. Zítra se konečně vypravíme do hor.
Užitečné odkazy:
České dráhy
e-podroznik
Lajkonik
Dom Turysty PTTK w Bielsku - Białej
Bílsko - Bělá na Duše Karpat
