Balkán trip 14 - Albánie

Dnes se cca po čtrnácti dnech naší balkánské cesty konečně zase okoupeme v moři. Z hor nás čeká přejezd do přímořského letoviska Vlore.

Vlore - Rruga Murat Tërbaçi

Vstáváme brzo ráno. I u tohoto ubytování je součástí snídaně. Jenže na rozdíl od hor nás tady nečekají domácí produkty, ale jeden nadrozměrný plněný Croissant a káva nebo čaj. No nenasytilo to a spíš to rozdráždilo žaludek, ale lepší než drátem do oka. Po snídani bereme věci a jdeme ke kruhovému objezdu u mešity Ebu Beker, kde je seřadiště meziměstských autobusů. Na Mapy.cz je přesně vyznačeno z jakého místa vyjíždí jaký autobus. Bohužel přímou linku do Vlore se mi nepodařilo vypátrat, a tak musíme do Tirany a z ní pokračovat do Vlore. Vzdušnou čarou to moc kilometrů není, ale místní dopravou je to přesun skoro na celý den.

Tirana - Autobusový terminál Jug-Veri

Cesta do Tirany je stejně jako sem dlouhá a nudná. V Tiraně hned najdeme autobus do Vlore a čas do odjezdu vyplňujeme záchodem a svačinou v bufetu, co je u nádraží. Na rozdíl od Shkoderu, cesta do Vlore vede celou dobu po dálnici a po klasické zácpě v Tiraně nás ještě zdrží zácpa v Durres. Za ním už to jede plynule až do Vlore. Z autobusu jsme vyhození u vlakového nádraží, které leží na třídě Ruga Transbalkanika, kde se také nachází náš apartmán pro dnešní noc. Vyjeli jsme v devět ráno a do cíle jsme dorazili kolem třetí hodiny. Ubytovat nás přišel Albánec, co neuměl ani prd anglicky, ale měl na telefonu majitele, co nám vše v angličtině vysvětlil. Máme docela luxusní apartmán v osmém patře s názvem The Place s výhledem na okolní zástavbu, která už tak luxusně nevypadá. Na apartmánu se ale projevuje albánský šlendrián, kdy třeba v jedné ze dvou koupelen chyběla hadice od sprchy.

Vlore - Apartmán The Place

Vlore - Panorama

Jsme zde na jednu noc, tak se moc nezabydlujeme a jdeme rovnou na pláž. Vlore je jedno z těch vyhlášenějších letovisek, jenomže my došli na pláž pro místní. To bylo něco mezi pláží a skládkou. Člověk si říká, kde to jsme, a to jsou opravdu ty vyhlášené albánské pláže? I ty panorama za pláží, kdy hypermoderní budovy na Transbalkanice vystřídalo něco, co spíš připomíná slum. Ale moře bylo průzračné a teplé. Pláže jsou zde písečné. Stejně jako na Baltu ale musíte jít hodně daleko od pláže, než narazíte na jakžtakž hloubku. Výhodou této nízke hloubky je, že můžete ležet na dně moře, hlavu mít stále nad vodou a nechat se omývat vlnkami.

Vlore - Městská pláž

Koupeme se asi hodinu a posléze se jdeme ještě projít na nedalekou promenádu, která lemuje silnici/ulici Rruga Murat Tërbaçi. Při odchodu z pláže mě zaujmou místní, kteří se na pohodu opalují na okraji pláže a vedle nich leží hromada pohozeného odpadu.

Vlore

Rruga Murat Tërbaçi už je ale jiná liga. Je to jako přejezd z Indie do Los Angeles. Dlouhý bulvár s plážemi, palmami, cyklostezkami, hotelovými resorty a restauracemi. Vše pěkně čisté a moderní.

Vlore - Rruga Murat Tërbaçi

Máme už hlad, tak v nejbližší restauraci skočíme na večeři a je vidět, že to tady bude teprve žít až večer, protože restaurace je poloprázdná, ale číšníci ve velkém připravují stoly. Je pravda, že jak jsme se večer vraceli zpátky, tak už byla restaurace narvaná k prasknutí. Bohužel albánská kuchyně tady moc nepřevládá a místo ní tady vládne ta Italská, takže mi nezbývá nic jiného, než si dát zase pizzu. Vliv italské kuchyně je odkaz na albánské Gastarbeitry, kteří pracovali v Itálii, vrátili se do vlasti a vybudovali si zde za vydělané peníze restaurace. Bohužel k místní škodě, s italskými penězi přišlo i italské menu.

Po večeři jdeme až na konec bulváru a cestou stihneme zakoupit i magnetky a já rudé tričko s nápisem Albanie. Jak začne ubývat slunce, začne přibývat lidí a do ulic se vyřítí davy podobně jako v Ohridu. To je znamení, že je na čase se pomalu vrátit zpět na ubytování. Po cestě si ještě k pozdní večeři koupíme meloun a něco na snídani. Tím dnešní den zakončíme a jdeme spát. Zítra si ještě užijeme trochu Vlore a odpoledne se přesuneme do Tirany.