Naše snaha o zdolání Triglavu bude pokračovat i tento den. Kromě výstupu se musíme ještě stihnout vrátit zpět k Bohinjskému jezeru.
Triglavský NP - Výhled od Domu Plánika na Velskou dolinu
Jak jsem si večer stěžoval, že je na pokoji pěkná zima, tak ráno dvanáct spících lidí pokoj solidně vytopilo a na horních postelích byla solidní sauna. Vstáváme v šest, posnídáme, umyjeme se, zabalíme věci a chatu opouštíme v sedm hodin. Patrik už s námi nepokračuje a rozhodl se počkat zde, dokud se nevrátíme. Z Koči pri Doliču vedou na Triglav dvě cesty. Rychlejší je dvouhodinová, ale náročnější. Druhá měla být údajně jednodušší, ale delší. Ta vede přes dóm Plánika. My si vybrali tu druhou, což znamenalo dvouhodinový pochod k chatě, kdy část cesty byla trochu ferratovější.
Koča pri Doliču
Počasí vypadá, že dnes bude bezchybné. Cesta k domu Plánika nám zabrala hodinu a půl. Po cestě jsme narazili na trochu delší úsek jištěný lany, takže tahle část úplně na pohodu nebyla. Na druhou stranu ti co nemají závratě ji překonají bez obtíží.
Závěrečné stoupání na Dom Planika
Dom Planika
U domu Planika na nás poprvé vykouknul Triglav a s tím přišel i šok. Zdolat tuto horu bude náročnější, než jsme předpokládali. Zde se totiž cesta mění na holou skálu. Žanet ví, že to se svou závratí nedá a končí u chaty. Se zbytkem se to pokusíme zdolat, ale cesta bez ferratového vybavení, které nemáme je dost nebezpečná. Vylezeme do horského sedla Triglavská vrata a rozhodujeme, že dál nepůjdeme, že to nedáme a vracíme se zpět. Ono by to nevycházelo ani časově. Vidím to ještě tak na dvě hodiny výstupu a sestupu, které by nám ve finále chyběly na cestu zpět. Proto jdete-li Dolinou sedmi triglavských jezer, tak je potřeba od Koči pri Doliču pokračovat tou kratší trasou, která je ferratová (což byla ve výsledku i ta naše cesta). Nicméně znám lidi, co ji zvládli i bez vybavení a tvrdili mi, že to ferrata není.
Triglav od Domu Planika
Dom Planika při stoupání na Triglav
Triglavska vrata - Výhled na Mali Triglav a konec našich nadějí
Zklamaní neúspěchem sestupujeme dolů. Uděláme pár fotek pod Triglavem, podíváme se, jak se zásobuje chata vrtulníkem a vracíme se ke Koči pri Doliču, kde vyzvedneme Patrika a pokračujeme ve stoupání do sedla Hribarice.
Na ní si na chvíli odpočineme a pokračujeme přes sedlo k Zelenému jezeru, kde mineme odbočku a trochu při sestupu k jezeru pobloudíme. Chvíli nám trvá, než se zase všichni najdeme. Pokračujeme ke Koči pri Triglavkih jezereh, kde si dáme větší pauzu, pozdní oběd a doplníme vodu.
Sedlo Hribarice
Dolina triglavskih jezer
Jezero v Ledvicach
Po přestávce se vydáváme k Černému jezeru a od něj sestupujeme dolů do Ukancu. Do kempu dorážíme kolem půl sedmé a jdeme rovnou do místní restaurace a objednáváme si po dvou dnech instantních jídel konečně něco pořádného.
Bohinj
Cílová
Odměna
To s velkou chutí spořádáme, jdeme do stanů sundat konečně boty a po dvou dnech se konečně pořádně okoupat. Spát jdeme opět se západem slunce, na nějaké větší akce není po tak náročném dni energie. Jak tak ležíme ve stanu, tak zjišťujeme, že nás během naší nepřítomnosti navštívila asi myš, protože síťová vrstva má prokousanou díru. Pochutnala si na energetické tyčince a jedné Margotce. Moc jí asi nechutnalo, dost toho nechala. Zítra se přesouváme do Ljublaně.
Takhle to dopadlo po nezvané návštěvě
Užitečné odkazy:
Kemp Bohinj
Další ubytování okolo Bohinjského jezera
Detailnější popis tras na Triglav
Rezervace turistických chat
