Dnes opustíme náš apartmán v Sao Vicente. Navštívíme Levádu 25 Fontes a přesuneme se k Funchalu, kde navštívíme poloostrov Ponta de São Lourenço.
Leváda 25 Fontes
Po snídani se zabalíme, uklidíme apartmán a na dobro ho dnes opustíme. Autem už nesjíždíme na Sao VIcente, ale jedeme opačným směrem k Boca da Encumeada. Mimochodem u něj je nástupní místo pro Levádu do Norte. Na ní ale nemáme čas a pokračujeme po silnici ER 105, která je vytesána na úbočí skal a vedle několika malých tunelů, tu není nouze o popadané kamení na silnici, značící, že čelní sklo zde může být ohrožený druh.
Silnice ER 105
Výhled ze silnice ER 105
Skalní masivy vystřídá náhorní plošina a vy se najednou objevíte na místě plném větrných elektráren a pasoucích se krav. Cesty jsou zde tak rovné, že je to jediné místo na Madeiře mimo dálnice, kde to dokážete bezpečně rozjet na 80 km/h.
Z náhorní plošiny je to už jen kousek na záchytné parkoviště. Z něj musíte asi kilometr a půl pěšky k chatě Rabacal, což je nástupní místo pro Levadu 25 Fontes. Pro ty línější turisty od chaty k parkovišti jezdí, co čtvrthodiny shuttle bus.
Chata Rabacal
Projít celou Levadu v jednom směru trvá asi hodinu. Ze začátku je stezka dostatečně široká. Asi v půlce dojde ke znatelnému zúžení a na konci už máte velký problém se vyhnout protijdoucím lidem. Je to jako se prodírat plným kupé ve vlaku. Z pohledu turisty je to úžasné místo, člověk ale žasne i nad inženýrským řešením celé Levády. Kdy v jednom místě Levádu rozdělí potok a údolí a dodnes jsme nepochopil, jak ten potok překonali.
Leváda 25 Fontes
Na konci Levády se nachází bonus v podobě vodopádu 25 Fontes.
Vodopád 25 Fontes
Zpáteční cesta vede stejnou cestou, jen tomu neužšímu místu se dá vyhnout zkratkou přes les. Dojdeme pod Rabacal, ale v mapě mě zaujme, že na druhém konci to vypadá, že Levada pokračuje dlouhým tunelem. Navrhuji proto i přes časový press co máme, jít to ještě prozkoumat. A skutečně narazíme na portál Tunelo De Rabacal, do kterého Levada zaústí a po několika kilometrech vyústí na jihu ostrova. Tunel je volně přístupný a jde jím projít skrz. Na to už ale bohužel čas opravdu nemáme.
Tunelo De Rabacal
Spěcháme zpět k autu. Poloprázdné parkoviště je nyní narvané k prasknutí. Na místě zjišťujeme, že nám nějaký dobrák autem zablokoval výjezd. Myslel si, že vyjedeme na cestu předem. Jenže světlá výška auta je menší než rozdíl mezi parkovištěm a asfaltem a měl jsme co dělat, abych při vyjíždění neodřel spodek. Stejně jsme ale trochu škrtnul. Taky jsme svědky incidentu, kdy borec při vyjíždění odřel sousední auto.
Vracíme se po stejně cestě k Boca da Encumeada a sjíždíme stále po ER 105 směrem na Riberia Brava do stejnojmenného údolí. Cestou jsou na něj úžasné výhledy.
Riberia Brava
Najedeme na dálnici a u Quinta Grande z ní sjedeme, protože si uděláme malou zajížďku na vyhlídku se skleněnou podlahou s názvem Cabo Girão, která je výšce 589 m. Je z ní výhled na moře a na Funchal. Parkování je u ní zdarma. Přestože má skleněnou podlahu, tak zase tak strašidelně nevypadá.
Cabo Girão
Posledním dnešním bodem je Ponta de São Lourenço. To je nejvýchodnější místo ostrova, takže musíme projet Funchalem, podjet letištní plochu a po dálnici dojet až do Caniçalu. Pak už jen pokračujeme po okresní silnici ER 214, dokud neskončí asfalt. Na konci silnice je veliké záchytné parkoviště a od něj se již musí pěšky.
Ponta de São Lourenço
Poloostrov hraje všemi barvami a je zde krásně vidět vrstvení různých druhů hornin, tak jak během času vyvěraly ze sopky. My vzhledem k tomu, kolik je hodin, dojdeme zhruba do druhé třetiny poloostrova a vracíme se zpět k autu.
Ponta de São Lourenço
Jedeme směr Funchal se zastávkou v Machicu, kdy využijeme toho, že máme poslední den auto a uděláme veliký nákup v místním Continente. Taky zde dotankujeme trochu benzínu, abychom dorovnali stav, se kterým jsme auto přebírali. Do Funchalu už jedeme za tmy. Jelikož už jsme původně neměli mít auto, tak ubytování máme v centru, ale bez garantovaného parkovacího místa. To se ukáže jako zásadní problém, když pominu to, jak strašně úzkými ulicemi do toho centra po sjezdu z dálnice musíte jet. Jenže to nejhorší teprve příjde. Horor jménem parkování. Je tma všude milióny lidí, aut a úzké silnice. Obkroužíme celé centrum a když se ocitneme opět na začátku, rezignuji a zajíždím do prvního podzemního parkoviště co najdeme. To je součástí obchodního centra Europa Shopping Centre. Z toho důvodu ještě musíme zjistit, zda tu můžeme auto vůbec přes noc nechat. To nějak pořešíme s recepční u hlavního vchodu, co neumí anglicky, ale ruce a nohy nám pomůžou k tomu, abychom se domluvili. Teď, když jsme se za těžké prachy zbavili auta, tak jdeme hledat náš nový apartmán. Ten se nacházel na ulici Rua Direita a jmenuje se Pelourinho Apartments by An Island Apart.
Pelourinho Apartments by An Island Apart
Vzhledem k pozdní hodině dnes už stihneme jen vybalení, vyklizení auta a večeři s Portským vínem. Zítra se vydáme na průzkum okolí Funchalu.
Užitečné odkazy:
Auto Rent a Car Madeira
Casinhas da Laurissilva
Další ubytování v São Vicente
Pelourinho Apartments by An Island Apart
Další ubytování ve Funchalu
