Nový den na Madeiře a plno cestovatelských zážitků před námi. Za jediný den navštívíme soukromý vodopád, místo zvané Miradouro Rocha do Navio, tradiční madeirské domy v Santáně, a vyhlídky Balcoes a Eira do Serrado. Taky nám výjde čas na krátkou procházku po naší první Levádě.
Původní domy v Santaně
Jelikož je program nabitý až k prasknutí, tak na nějaké vylehávání není čas. Posnídáme, zabalíme vše potřebné a v 9 už se pěšky od našeho apartmánu vydáváme na asi desetiminutový výlet k místnímu soukromému vodopádu. Očekávání nejsou vysoká, ale výsledek, jako vše tady na Madeiře, stojí za to. Jednoduše řečeno uprostřed ničeho se vám objeví asi padesátimetrový vodopád s malou lagunou, který máte celý jen pro sebe.
Dobré ráno
Pokocháme se vodopádem, uděláme pár fotek a vracíme se zpátky. Sedáme do auta a jedeme směrem São Vicente. Teď za světla vidíme, co jsme museli v noci absolvovat. V São Vicente se zastavíme v obchodě, protože jediný nabíjecí kabel, co jsme měli, přestal fungovat a mobily byly téměř vybité. Další zastávkou bylo Miradouro Rocha do Navio poblíž Santany. Ještě v São Vicente nás zcela nesmyslně navigace povodí po místních uličkách, takže je to nahoru a dolů, než konečně najedeme na Via Expreso a sedmdesáti kilometrovou rychlostí uháníme síti tunelů do Santany.
Tour de São Vicente
Pěšky tunelem na pohodu
Tunel Engenheiro Duarte Pacheco
Po hodině jízdy jsme se konečně dostali k Miradouro Rocha do Navio, což je úchvatné místo nabízející impozantní výhled na moře a ostrovní pobřeží. Tato vyhlídka se nachází v nadmořské výšce 300 m n.m. a dolů na pláž vede lanovka, která byla zrovna mimo provoz. Dolů se dá dostat ještě pěšky po pěkné stezce, ale to bylo mimo naše časové možnosti. Takže jsme se jen pokochali výhledy a vydali se zpět do Santany, abysme navštívili místní tradiční domky.
Miradouro Rocha do Navio
Miradouro Rocha do Navio - Lanovka
Miradouro Rocha do Navio - Stezka na pláž
Předtím nás ale zaujalo něco, co vypadalo jako větší supermarket, který se z něj nakonec vyklubal a naší novou modlou se na tomto ostrově stalo jméno Continente. Je to síť supermarketů rozesetých po celém ostrově. Tady jsme nakoupili jídlo na celý den, i rovnou všechny večeře v podobě hotových indických omáček, ke kterým jsme už dokoupili jen rýži.
Opouštíme supermarket a popojíždíme asi tak kilometr k radnici města, kde se nachází i skanzen s tradičními barevnými domky. Ty slouží jednak jako prodejna suvenýrů a jednak jako muzeum, kde jsme se dozvěděli něco o způsobu života místních obyvatel a jejich kultuře a tradicích. Tyto tradiční domky jsou stavěné z kamene nebo ze dřeva a pokryté jsou speciálními slámami, které chrání před extrémními povětrnostními podmínkami. Naproti muzea je parkoviště zdarma, ale bylo plné, takže jsme sjeli kopec zpět ke Continente, kde bylo volné podélné parkování. Taky je zde hromada turistů, takže udělat fotku bez lidí, je někdy zázrak.
Santana - Interier původního domu
Santana
Kousek od skanzenu nakoupíme suvenýry a vydáme se konečně do hor. První horskou zastávkou naší cesty byla vyhlídka Balcoes, což je další úchvatné místo nabízející panoramatický výhled na okolní krajinu a úchvatné pohledy na Pico Arieiro, Pico das Torres a Pico Ruivo. Pokud tedy budete mít štěstí a nebudete mít vrcholky zahalené v mlze jako my. Ale trochu zpátky v čase. Ze Santany se zde jede asi půl hodiny. Auto se dá zaparkovat v osadě Riberio Frio u restaurace Faisca. Od ní je to pak pěšky asi deset minut. Nedříve se trochu stoupá a pak se jde podél Levády do Juncal. V našem případě naši první. Jak jsem již zmiňoval výhledy nic moc, tak jsme si na spravení chutí prošli alespoň tuto Levádu značenou jako PR11 - Vereda dos Balcoes, která vede k druhému záchytnému parkovišti u restaurace A Truta. Tím, že jsme parkovali jinde, tak jsme si ji prošli tam a zpět.
Cesta na Balcoes
Balcoes
Balcoes - (ne)výhled na Pico do Arieiro
Restaurace Flor da Selva
Riberio Frio
Ještě krátce co jsou to ty Levády. Jsou to sítě kanálů, které byly vybudovány již v 16. století a jsou součástí rozsáhlého zavlažovacího systému. Voda z hor v severní části ostrova, kde častěji prší, je odváděna až do zemědělských oblastí na jihu, kde byla využívána k zavlažování plodin, protože v této části ostrova tolik neprší a díky orientaci na jih jsou zde příhodné podmínky pro zemědělství. Dnes jsou levády díky síti cest a stezek, potřebných pro údržbu kanálů, vyhledávanou turistickou atrakcí, protože nabízejí krásné procházky v okolí a překrásné výhledy na okolní krajinu.
Některé z levád jsou velmi staré a úzké, ale jsou také mnohem méně frekventované a nabízejí jedinečný zážitek z procházky úzkými kanály. Většina levád, které jsou turisticky využívané, jsou širší a vhodnější pro pohodlnější procházky. Kromě toho jsou některé levády spojené s vodopády, což umocňuje krásu a atraktivitu těchto míst.
Leváda do Juncal
PR11 - Vereda dos Balcoes
Po krátké procházce se vydáváme k poslednímu bodu dnešního programu, a to k vyhlídce Eira do Serrado. Ta se nachází na jižní části ostrova, takže musíme autem překonat horský hřbet. Při tom špatně odbočíme a najednou se nacházíme u vrcholu třetí nejvyšší hory Madeiry Pico Arieiro. K ní ale nepokračujeme, protože ta je na programu až zítra. Otočíme auto a jedeme zpět ke křižovatce silnic ER202 a Caminho Florestal des Serras de Santo António. Ta byla pekelně úzká a to tak, že se měly problém vyhnout dva osobáky. Po cestě jsme ještě narazili na vyhlídku Montado do Paredao Curral des Freiras, která jak název napovídá nabízí úchvatné výhledy na vesnici Curral des Freiras. Zde Žanet premiérově otevírá a ochutnává místní alkoholický nápoj Poncha. Tento lahodný nápoj se vyrábí z místní pálenky z cukrové třtiny, medu a šťávy z citrónu. Prodávají se tři příchutě. Poncha tradicional (tradiční), Poncha Maracuia (s příchutí maracui) a Poncha Tangerina (s příchutí mítního druhu mandarinky). Nejvíce nám ale chutnala ta základní regional. Nápoj se často podává v malých skleničkách nazývaných "cálice" a tradičně se míchá dřevěným "caralhinho" (dřevěná palice).
Vyhlídka Montado do Paredão - Curral das Freiras
Když konečně opustíme cestu Caminho Florestal des Serras de Santo António najedeme ještě na vražednější Estrada da Eira do Serrado. Ona z auta vypadá v pohodě, ale jak ji pak vidíte z dálky, tak zjistíte, že cesta je vytesaná ve skále a pod vámi je prudký sráz dolů. Navíc je ta cesta taky dost úzká a v zatáčce jsme potkali autobus, což byla sranda se mu vyhnout tak, abychom projeli. Na konci cesty je horská chata s bezplatným parkovištěm. Z chaty je to pak asi ještě 5 minut chůze k vyhlídce kde solidně foukalo. Ale výhledy na Curral des Freiras a jeho údolí byly parádní, a ještě lepší než na předchozí vyhlídce.
Vyhlídka Eira do Serrado
Vyhlídka Eira do Serrado
Estrada da Eira do Serrado
To je pro dnešek vše. Sedáme do auta a navigace nás dovede do Funchalu. Jak jsme si zvykli na poloprázdné silnice, tak tady to byl očistec. Plno aut a úzké cesty plus změť ulic a chybující navigace nám připravily nejednu krušnou chvilku. Ale narazili jsme zde na obchodní centrum s Continentce, tak jsme si ještě skočili nakoupit portské na večer a nějaké jídlo k tomu.
Poté už jedeme domů. Nejprve stojíme v zácpě, ale jakmile se dostaneme na dálnici, tak se to rozproudí a u tangenciální spojnice mezi Riberia Brava a Sao Vicente už aut ubude na minimum. Do apartmánu přijíždíme tak kolem půl deváté. Uděláme večeři vypijeme láhev Portského a jdeme spát. Zítra nás čeká neméně náročný přechod hřebene z Pico Ruivo do Pico Arieiro.
Užitečné odkazy:
Auto Rent a Car Madeira
Casinhas da Laurissilva
Další ubytování v São Vicente
