Od tohoto dne se budeme postupně navracet domů. Ještě před odjezdem se zastavíme ve věznici Patarei. Poté se postupně přes Rigu a Vilnius přesuneme do Polska a domů. Plán pro dnešní dopoledne je následující. Věznice otevírá v 10:00 autobus odjíždí v 13:00. Ubytko máme opustit oficiálně do 12, ale paní říkala, že nemusíme až tak spěchat. Ráno zabalíme všechny věci a necháme je na pokoji, s tím že tady po 12 ještě budou. Po deváté vycházíme k věznici, která je od ubytka asi půl hodiny pěší chůze. Na místo přicházíme s rezervou a je ještě zavřeno. Projdeme si místa věznice, které jsou volně přístupně a slouží jako umělecké výstavní plochy. Mezi tím dorazí týpek, co to tu má na starosti a po zaplacení vstupného můžeme dovnitř. Věznice, resp. muzeum na mě působí dojmem, že to tu zpřístupnili přesně v tom stavu, v jakém to tady komunisti opustili a bylo dodáno jen pár šipek a popisků. Jinak si člověk v rámci trasy mohl jít kde chtěl a kde bylo otevřeno. Nám se tak povedlo udělat několik epických fotek. Nejlepší byly asi cely předběžného zadržení, kde chyběly jen matrace a povlečení jinak byla výbava zcela autentická, a to včetně záchodu. Prohlídka nám trvala asi hodinu. Poté už jsme se museli navracet na ubytko pro věci a posléze, se poklidným krokem přesunout se vším na autobusové nádraží odkud nám měl jet autobus do Rigy. Premiérově dnes zkoušíme společnost Ecoline a jsme poměrně zklamaní. Jízdenka je sice asi o deset korun levnější než u Lux expressu, ale interiér dvoupatrového autobusu je o dost unavenější, a navíc ani nefungoval kávovar, tak jsem si k naši lítosti nemohli dopřát již tradiční cestovní kakao. Jízda do Rigy trvala čtyři hodiny a čtyřicet minut. Já jsem si cestu krátil sledováním „Sluhy národa“ a tak mi to docela rychle uteklo. V Rize se loučíme s Markem, který už se vrací domů o den dříve, ale jelikož měl jeho přípoj asi 2 hodiny zpoždění, tak jsme ještě stihli rozlučkovou večeři v Lidu u nádraží. Jakmile se s Markem rozloučíme jdeme na trolejbus, který nás odveze k našemu hotelu. Hostel, co jsme měli minule, už jsme nebrali. Jízdenky si koupíte přes jednu z místních aplikací a aktivujete ji v trolejbuse načtením QR kódu. Po úspěšném ubytování se už zmůžeme jen k nákupu suvenýrové vodky v Maximě a poté zůstáváme na pokoji, dokud neusneme. Původně bylo v plánu se ještě během dopoledne vykoupat v moři v Jurmale, ale předpověď a následně i mraky nad Rigou nám plány změnily. Místo toho jsme si tedy zašli v klidu na velkorysou hotelovou snídani a poté jsme polehávali na pokoji až do našeho chek-outu, který byl v 11. Poté jsme se trolejbusem přesunuli k budově Lotyšské akademie věd, která je postavena ve stylu Stalinovských mrakodrapů, jako je Lomonosovova univerzita v Moskvě nebo Palác kultury ve Varšavě. Budova slouží jako rozhledna za vstup se platí 5 Euro.

Co říci závěrem. Pobaltí rozhodně stojí za návštěvu, ale že by se tam člověk musel vracet opakovaně, to asi zatím nehrozí. Snad později, až globální oteplování způsobí na jihu Evropy takové teploty, že bude příjemnější jezdit na léto k moři na sever.
Užitečné odkazy:
Patarei vězniceLiivalaia Apartment
Další hotely v okolí Tallinnu
Vyhledávač spojení pro Tallinn a okolí
Ecolines
Ubytování v okolí Rigy
Kolonna Hotel Brigita Riga
Ubytování v okolí Vilniusu
Lux Express
PKP Intercity
České dráhy