Dneska máme v plánu navštívit starověké město Pula
a v odpoledních hodinách se vydáme na dlouhou cestu domů.
Pula - Amfiteátr
Pula se nachází na jihu Istrijského poloostrova v Pulské zátoce. Město bylo založeno Ilyry pravděpodobně ve 3. století před naším letopočtem a je tak nejstarším městem na východním pobřeží Jadranu. V 1. století před naším letopočtem ovládli město Římané a vybudovali zde řadu památek, které slouží turistům dodnes.
Ráno musíme vstávat brzo. Důvod je docela prostý. V této části Chorvatka a možná však i všude jinde prakticky neexistuje veřejná meziměstská doprava. Když se chcete dostat do Puly, tak vám odtud jede jeden bus v 6 ráno a druhý v jednu odpoledne. A když si vezmu, že odjezd autobusu do Rijeky je ve 4 odpoledne, tak tu máme prakticky neřešitelnou situaci. Nakonec nás tam odvezl brácha s tím, že musel jet na dvakrát, protože i zbytek skupiny měl v plánu navštívit dnes Pulu. Z toho důvodu musíme tedy brzo ráno vstávat, zabalit si všechny věci a vzít si je s sebou. Cesta do Puly trvá z Rabacu asi 45 minut a jsme vyloženi na okraji města u Kauflandu. Nepotřebné věci si necháme v autě a jdeme nějak zabít čas, než dorazí zbytek.
Rabac - Dobré ráno
Nejdříve využijeme záchody v Kauflandu a poté pomalým krokem jdeme k Římskému Amfiteátru, kterému se chorvatsky říká Aréna. Amfiteátr byl postaven za císaře Augusta na přelomu letopočtu. Amfiteátr částečně rozšířil císař Claudius a svou konečnou podobu a rozsah získal za Flaviovců, především za císaře Vespaziána v 70. letech 1.století našeho letopočtu. Dnes amfiteátr patří mezi šest největších dochovaných římských arén na světě (Koloseum a amfiteátry ve Veroně, Capui, Arles a Catanii).
No, pokud jste byli v Římě, tak vidět Amfiteátr na živo je docela zklamání, protože Koloseum je prostě větší a monumentálnější. Pro ty, co ale Koloseum ještě neviděli, to ovšem bude pěkný zážitek.
Pula - Amfiteátr
Prohlídneme si arénu zvenčí. V pekárně si koupíme svačinu a poté se potulujeme centrem města a zabíjíme čas zkoušením výběru peněz v bankomatech. Jak už jsem zmínil minule, nebyli jsme úspěšní. Velké mínus pro Chorvatsko v tomto směru. Naštěstí je Pula turistické centrum a hodně restaurací zde bere karty, ovšem ne všechny. Když už se blíží čas příjezdu ostatních, tak jdeme k místnímu autobusovému nádraží, kde čekáme až dorazí.
Pula - Borci narodnooslobodilačke borbe a žrtve fašizma (památníky oběti druhé světové války a nacistické okupace v Jugoslávii)
Poté se vrátíme zpět k aréně, aby si ji mohli také prohlédnou a následně se vydáme k Zerostrasse, což je podzemní systém chodeb v Pule, který byl vybudován během druhé světové války v letech 1943-1944 při okupaci Jugoslávie italskými vojsky. Cílem stavby bylo vytvořit bezpečný úkryt pro civilní obyvatelstvo města a italské vojáky před nálety spojeneckých sil. Systém chodeb byl pojmenován po italském slově "Zero", což znamená "nula", protože systém byl navržen tak, aby se dalo v případě potřeby nulovat nebezpečí na povrchu. Zerostrasse se skládá z několika kilometrů chodeb, které se vine pod historickým centrem města. Chodby jsou široké a vysoké asi 2 metry a jsou vytesané do vápencové skály. Systém byl vybaven různými zařízeními pro potřeby lidí, jako jsou toalety, kuchyňky, lékárny a další. Po skončení druhé světové války byl Zerostrasse opuštěn a zůstal opuštěný po mnoho let. V roce 2015 byl systém chodeb obnoven a otevřen pro veřejnost jako turistická atrakce.
Pula - Sv. Anton
Před Zerostrasse se ještě nachází Dvojna vrata, nebo také Porta Gemina. Jedná se o dvou obloukovou bránu do města, postavenou ve 2.století n.l. Římany. Bohužel jsem doma zjistil, že nemáme fotku ani jednoho.
Dalším bodem na programu je pevnost Mletečka utvrda, která byla v 17. století součásti obranného systému města. Jelikož sídlí v historickém centru a je na kopci, tak je z ní pěkný výhled na celou Pulu.
Pula - Mletečka utvrda
Pula z Mletečka utvrda
Z toho nám mezitím vyhládne a začínáme se poohlížet, kde bychom si sedli. Nejvíce restaurací je v historickém centru města na ulici Kandlerova a Segijevaca, které se táhnou kolem hradu. Je si ale potřeba dávat pozor, kde si sednete, protože se zde nacházejí restaurace v různých cenových hladinách a rozdíl ve stejném jídle může být i dvojnásobný. Doporučuji zjistit si cenu jednoho běžného jídla a tu porovnat napříč restauracemi a následně si vybrat. Tohle pravidlo nám ušetřilo dost peněz. Jelikož jsme na Balkáně, tak jsem si k obědu nemohl dat nic jiného než Čevabčiči s hranolky.
Pula - Ulice Segijevaca
Po obědě si projdeme zbytek ulice. Narazíme na náměstí Fórum, kde se nachází Augustův chrám a radnice. Augustův chrám (italsky Tempio di Augusto) je starověká římská památka, postavena na počest císaře Augusta v 1.století našeho letopočtu. Původně byl vybudován jako malá římská kaple a sloužil jako centrum náboženského uctívání císaře Augusta. V průběhu staletí byl chrám několikrát přestavován a upravován.
Pula - Radnice
Pula - Apolonův chrám
Na konci ulice Segijevaca narazíme na Zlatou bránu. Ta byla postavena v 1.století našeho letopočtu jako součást městských hradeb a sloužila jako hlavní vstup do města. Minimálně oblouk byl ve starověku pozlacen, odtud i pochází jeho jméno.
Pula - Zlatá brána
A to je to poslední, co tady stihneme. Odměníme se ještě zmrzlinou v cukrárně, kde brali karty a pomalu se vydáváme zpět k autobusovému nádraží, kde má brácha zaparkované auto s našimi věcmi. Tam se rozloučíme s ostatními, a ještě si skočíme nakoupit do přilehlého obchodu něco na cestu. Ve čtyři už stepujeme u našeho autobusu do Rijeky.
Pula - Rozlučková
Pula - Autobusové nádraží
K našemu překvapení, autobus opouští Pulu jenom s námi. Další překvapení se koná v následujícím letovisku, kde řidič očividně neví, kde má nabrat další lidi a trochu tady bloudí. Z většiny se autobus zaplnil až v Rabacu. Do Rijeky přijíždíme na čas. Holky se ještě někde snaží splašit kávu do vlaku a já mezitím vzpomínám na naši loňskou výpravu, která začínala právě zde na nádraží v Rijece.
Rijeka - Nádraží
Sedáme do žlutého vlaku a ten vyjíždí na čas. První půlhodinu nefunguje klimatizace a je tak solidní horko. Spát jdeme až vypijeme všechno víno co jsme měli na cestu. Během cesty se probudím jen v Oigulinu, při připojování zpožděného vlaku ze Splitu a pak až na hranicích při hraniční kontrole. Ráno se pak probouzím tak hodinu cesty před Slovenskými hranicemi. Posádka, co s námi jede tuto zpáteční cestu působí dosti zmatečně. Stewarda jsme viděli jen na začátku cesty a slibovaná snídaně měla taky solidní zpoždění. Nakonec jsme se před Bratislavou dozvěděli, že croissanty došly. Jako cena útěchy jsme za Bratislavou každý dostali alespoň Brumíka. V Brně se odloučila mamka a my jsme jeli sami dva až do Kolína v poloze ležmo, pak už jen pár přestupu a prodloužený Chorvatský víkend jsme ukončili výstupem z vlaku v Mladé Boleslavi.
Užitečné odkazy:
Regiojet
Apartment with beautiful sea view
Další ubytování v Rabacu
Ubytování v Pule
