Náš druhý den v Lotyšsku navštívíme historické město Jelgava a na konci dne se vydáme navštívit budovu národní knihovny v Rize. Vstávání nikterak nehrotíme do Jelgavy jezdí vlak každou půlhodinu, tak je v podstatě jedno, kdy vyjdeme. Nakonec se to zadaří po deváté hodině a jdeme rovnou na hlavní nádraží odkud náš vlak vyjíždí.
Jízdenky se kupují u pokladny. Riga má velmi rozvinutou sít příměstských S-Bahnů, které se z města paprskovitě rozbíhají do všech směrů. Stejně tak i tarif je pásmový a cenově velmi výhodný. Jinými slovy okolo Rigy je radost cestovat vlakem. My si rovnou zakupujeme zpáteční jízdenku, která je o pár centů levnější. Po úspěšném nákupu jdeme rovnou na nástupiště. Vzhledem k rekonstrukci nádraží, k němu není přístup nikterak jednoduchý. Páteř příměstských železnic tvoří elektrická jednotka ER2 vyráběná v Rize masově pro celý sovětský svaz. Po rozpadu Sovětského svazu ji Rusové okopírovali a produkovali ještě několik let na svém území. Rižský závod nepřežil přechod na kapitalismus a zkrachoval. Pro nás je jízda touto jednotkou i historický okamžik, protože od příštího roku budou tyto jednotky postupně nahrazovány lotyšskou verzí Regiopanterů od Škody Transportation. Praktickou nevýhodou nádraží v Rize je, že informační tabule na nástupišti ukazuje na prvním řádku odkud přijíždí nejbližší vlak a na druhém řádku je informace o odjíždějícím vlaku. Toto je dost zmatečně protože pokud neznáte cílové destinace, tak nevíte, jestli vlak co přijel je ten váš či nikoliv. Člověk se v tom absolutně nezorientuje a stejně jako my si nemůže být jistý, jestli nastupuje do správného vlaku. Dalším mínusem je, že ačkoliv jede vlak klidně i hodinu, tak nemá funkční ani jeden záchod. Na to je potřeba se před cestou řádně připravit. Domníváme se tedy, že sedíme ve správném vlaku a pro tyto jednotky klasickým trhavým rozjezdem se vydáváme na cestu. Hned za nádražím najíždíme na železniční most a překonáváme rozlehlou řeku Daugavu. Cesta trvá asi půl hodiny a poměrně rychle utíká. Nádraží v Jelgavě je docela vzdálené od centra města. Cestou k našemu hlavnímu cíli Jelgavského zámku narazíme na restaurací, kde si dáme při dopoledni hned jedno chlazené za asi 4,5 Eura. Poté už pokračujeme přímo k Jelgavskému zámku, který dnes slouží jako univerzita a nachází se na jednom z ostrovů řeky Lielupe. Za zámkem se nachází přírodní rezervace Lielupes palienes plavas, kde se volně pase stádo asi čtyřiceti divokých koní. Před vstupem do rezervace se nachází rozhledna, a to je náš cil. Z ní je krásně vidět na celou rezervaci a zahlédnete i ono stádo divokých koní. Vracíme se zpět k zámku, přejdeme silnici a dostaneme se na druhý ostrov, který slouží k rekreaci místním. Nacházejí se zde písečné pláže, park a koncertní hala. Vše pěkně a moderně upravené. Ostrov je náš poslední cíl v tomto městě a vracíme se na nádraží a nejbližším vlakem jedeme zpět do Rigy. Hned u nádraží se nachází jídelna Lido, kde si dáme pozdní oběd, až by se to dalo nazvat večeří. Dávám si soljanku, kterou tady moc neumí a plov. Po jídle jdeme rychle na tržiště. Je už po páté a blíží se zavíračka. Taky už je funkční tak polovina stánků. Nejlepší je asi prostřední hala, kde prodávají různé sladkosti a zákusky, kdy několik z nich vyzkoušíme. Poslední pavilon je věnován mořským plodům. V tuto hodinu už byla většina stánků zavřených, ale i tak se nám povedlo něco málo zahlédnout. Zde je možno zakoupit i opravdový kaviár. Ten se pozná tak, že je u něj cenovka v řádu stovek EUR. Posledním bodem na programu dnešního dne je návštěva Národní knihovny. Ta se nachází na druhém břehu Daugavy, kde se rozhodneme dojít pěšky. Majestátní budova zvaná Zámek světla, otevřená v roce 2014, je vůbec největší knihovnou v Lotyšsku. Měli jsme docela štěstí, protože je pátek, a to je otevřeno do sedmi. V sobotu je jen do šesti a v neděli a v pondělí je zavřeno, takže její návštěvu doporučuji řádně naplánovat. První patro knihovny je volně přístupné a nachází se zde expozice věnována lotyšské literatuře a knihám obecně. Pro přístup do vyšších pater je potřeba se zaregistrovat na recepci a schovat si všechny věci vč. batohu do šatny. Vše je zdarma. Knihovna má jedenáct pater, kdy poslední dvě jsou studovny s úchvatnou vyhlídkou na celou Rigu. Do těchto pater se dá dostat jen výtahem. Ostatní patra jsou věnována různých literárním okruhům, ale přístup ke knihám je omezen jen pro registrované čtenáře, a ne pro návštěvníky. Z knihovny se vracíme pěšky zpátky na hostel. Cestou se ještě zastavíme v našem Rimi, abychom koupili snídani a mlíko, protože hostel nabízí kakao zdarma, tak se stává našim každodenním rituálem večerní posezení u kakaa. Tímto dnešní den zakončujeme. Zítra nás čeká relaxace na plážích Jurmaly.
Užitečné odkazy:
Lotyšské železniceSchéme tarifních pásem Lotyšských železnic
Síť restaurací Lido
Central Hostel Riga
Hotely v okolí Rigy
Hotely v okolí Jelgavy
Letenky do Rigy