První dovolená roku 2022 byla v gesci Žanet, která chtěla navštívit své vysněné Skotsko.
Londýn - Tower Bridge
Vyrážíme v pátek po práci směr Katovice, odkud nám to zítra brzo ráno letí. Jízdenku na vlak kupujeme poměrně pozdě, čímž přichází nemilé zjištění, že kontingent včasných přeshraničních jízdenek je již vyčerpán. To má za následek, že jízdenka na náš konkrétní vlak už nelze koupit a není nám nabídnuto ani nejvíce nevýhodné mezinárodní jízdné. Řešení se proto nabízí jen jedno. Tarif 5 minut strachu Bohumín – Chalupki. Jinak také rozdělení jízdenky na Kolín – Bohumín a Chalupki – Katowice a spoléhat na to, že ten krátký přeshraniční úsek se nestihne zkontrolovat. Takto jednak získáte jízdenku, a ještě navíc oproti včasným jízdenkám ušetříte asi 200 Kč na osobu. Stejně to řešíme i při cestě zpět, kdy se spoléhá na to, že jsme již zkontrolováni a průvodčí si nepamatuje, že máme jízdenku jen do Chalupek a ne do Bohumína. Navíc za Chalupkama už stejně nekontrolují. Pozor ovšem na vlaky začínající v Ostravě, ty jedou přímo bez zastavení v Bohumíně a až do Chalupek s nimi jezdí čeští průvodčí.
Do Bohumína přijíždíme se zpožděním a další nabereme díky přepojování vagónů a posouváním soupravy, kvůli zničené výhybce po nabouraném Pendolinu. Úsek Bohumín – Chalupki zdárně přejedeme načerno a za Chalupkami stojíme v poli a nabíráme další zpoždění. Kontrola nakonec nepřišla vůbec a my vystupujeme s hodinovým zpožděním Katovicích. Z nádraží běžíme rychle do nejbližší Biedrunky, pro večeři, snídani a svačinu. Z Biedrunky jdeme zpět na nádraží zjisti odkud odjíždí autobus na letiště a rovnou si na ráno v automatu zakupujeme i jízdenky. Na letiště je potřeba 90-ti minutový lístek za 6 Zl. Z nádraží se vydáme k hostelu Katowice centrum, který splňoval naše skromné požadavky na cenu a umístění co nejblíže nádraží. Dáme sprchu šumivé něco jako víno z Biedrunky a jdeme spát.
Katovice - Nabíjení mobilů na hostelový způsob
Vstáváme o půl čtvrté ráno. Letadlo odlétá v 6:30, autobus odjíždí v 4:05 z desátého nástupiště katovického nádraží. Jízda trvá asi 45 minut. Před letištěm se dokončují koleje a nástupiště, takže příště už vlakem. Před bezpečnostní kontrolou fronta jako prase, až jsem začínal mít obavy, jestli to stihneme. Na kontrole má Žanet incident se sekuriťačkou, která se asi špatně vyspala a odmítá jí pustit, kosmetiku, protože není jen v jednom sáčku, přestože, všechny limity splňuje. Nakonec jsem musel vzít půlku na sebe, ale nevlezl se můj deodorant, který sekuriťačka hodila teatrálně do koše. Zbytek odbavení včetně letu už byl v pohodě. Na letišti London Lutton byla fronta na pasovou kontrolu prakticky od gatu. Naštěstí se chodilo, přes automatické kontroly, tak to šlo rychle. Přesto i tak jsme zmeškali odjezd autobusu, na který jsme měli rezervaci. Nicméně, když jsme vyšli z letiště a viděli další nekonečnou frontu na nástupiště odkud nám to jelo, tak bylo jasné, že pojedeme prvním autobusem, do kterého se vlezeme. Na rezervace se nebral zřetel, a jakmile dorazil nějaký autobus tak se naplnil až po střechu a jelo se. Na nás takto vyšel až třetí příchozí. Jízda trvala něco přes hodinu a kolem desáté vystupujeme na Baker street. Přestože v Česku řádí tropy, tady je počasí příjemně podzimní.
Londýn - 221b Baker Street
Tady se zmíním k pokračování naší cesty. Když jsme to plánovali, vycházelo nejlevněji letět do Londýna potom do Edinburgu. Jenže lety z Londýna nebyly až tak drahé (cca 2000 Kč z Luttonu Easyjet), ale byly ve špatných časových osách. Tj. buďto nám uletěl nebo letěl až večer. Proto jsme se rozhodli využit pro cestu do Skotska vlak. Ty jsou v Británii obzvlášť drahé, ale měsíc až dva dopředu a mimo špičku se dají koupit velmi výhodně. Vlak s odjezdem 17:30 za cca 1000 Kč a zpáteční večerní za cca 650 Kč. Ve výsledku nakonec levnější než Easy Jet ve stejné trase. To je důvod, proč jsme nyní v Londýně na Baker street. Máme čas, a tak jsme se rozhodli ho využít k prohlídce města. Vesměs jdeme stejnou trasu, jakou jsme šli minule. Tj. z Baker street směřujeme k Hyde parku. Jelikož se zde nacházíme v době londýnského Pride pochodu, tak je park a okolí plný homosexuálů a duhových vlajek až mi přijde, že korporáty a nadnárodní firmy soutěží, kdo bude v Londýně více duhový.
Londýn - Krasavec
Londýn - Fanoušek
Londýn - Pohodička
Dojdeme k Hyde park corner a přes The Green park pokračujeme k Buckinghamskému paláci, zamávat na v té době ještě žijící královnu. Oproti minulé návštěvě je tady mnohem více lidí.
Londýn - Buckinghamský palác
Projdeme se po Jubille Walkway a na chvilku zakempíme v St. James parku. Přeci jen je potřeba trochu dobít baterky po zatím náročném ránu a před náročným zbytkem dne.
Londýn - Jubille Walkway
V parku jsme tak hodinu a pokračujeme k Westminsteru. Konečně už je opravený Big Ben, tak ho konečně vidíme na živo bez lešení. Lidí jsou zde zase davy, až je problém přejít přes Westminsterský most.
Londýn - London Eye
Londýn - Westminsterský palác
Za řekou si Žanet vzpomene, že má hlad a já si vzpomenu, že kousek odtud jsme obědvali i minule. Skočím na svůj blog, abych si vzpomenul, kde to bylo a poté už směřujeme k našemu oblíbenému Pizza and Chicken Palace, kde si dáme, stejně jako minule rodinné menu plné kuřat a hranolek. Je toho tolik, že nám zbyde ještě na večeři do vlaku.
Londýn - Westminster Bridge Road
S plnými břichy pokračujeme přes Lower Marsh a další ulice k Londýnské radnici a k Tower Bridge.
Londýn - City
Londýn - Tower Bridge
Londýn - Radnice
Jsou tři hodiny, více už toho nestihneme. Chtěli jsme se ještě před odjezdem podívat do Primarku na Oxford street. Blbé je, že zde není blízko žádná stanice metra, a tak musíme utíkat až k London Bridge nádraží, což nám ukousne další cenné minuty. Ty se ještě nasčítají ucpaným metrem, kdy jsme se dostali až do třetí soupravy. Takt je tady asi 30 sekund, ale jakmile je vynechán je nástupiště hned plné lidí.
Rychle proběhneme Primarkem. Žanet zde zkouší sehnat marně pláštěnku, a tak alespoň odchází s trikem Hellfire clubu ze Stranger Things. Sedáme na metro a jedeme směr nádraží Kings Cross. Ověříme si na odjezdové tabuli, že nám to opravdu jede a rychle ještě chvátáme do nedalekého Tesca koupit si pití na cestu. Poté už konečně nasedáme do žlutomodré soupravy Hitachi Class 800 Azuma společnosti Lner. Jízdenky jsou elektronické a není potřeba si je někde v automatu vyzvedávat. Turnikety byly v té době odpojeny, takže ani s nimi problém nebyl.
Londýn - Kings Cross - Hitachi Class 800 Azuma
Londýn - Kings Cross
Interier jednotky
Hned na úvod radím, pokud je to možné tak se této společnosti vyhnout. Protože tento dálkový vlak má sedačky jako někde v tramvaji. Ploché a dost nekomfortní na tak dlouho trasu. Co je na těchto jednotkách zajímavé je jejich odpich, kdy rozjezd je opravdu dynamický. Cesta zabrala 4,5 hodiny a do Edinburg Waverley přijíždíme s desetiminutovým zpožděním v deset večer.
Edinburg Waverley
Edinburg - Balmoral Hotel
Je zde ještě chladněji, než v Londýně a hodně zde fouká. Nijak se nezdržujeme a jdeme rovnou na ubytování, které máme na studentských kolejích. Tam trochu bloudíme, protože nemůžeme najít náš pokoj, ale nakonec to dobře dopadne. Konec dne je nám zpestřen požární sirénou, která se spustí o půlnoci. Naštěstí se jednalo o planý poplach. Poté jdeme spát. Zítra nás čeká Glasgow.
Užitečné odkazy:
České dráhy
PKP Intercity
Hostel Katowice Centrum
MHD Katowice
Wizz air
Letenky Londýn
Letenky Edinburgh
National Express (autobusy z letiště)
London North Eastern Railway (LNER)
Vyhledavač vlakových jízdenek Trainline
Ubytování v Edinburghu Destiny Student
Další možnosti ubytování v Edinburghu
Další atrakce v Londýně
