Dnes nás čeká okolí Lucernu. Navštívíme švýcarský venkov, který si užijeme více
něž bychom chtěli, Lucern samotný, projedeme se lodí po Vierwaldstättersee a den završíme návštěvou královny hor Rigi.
Rigi Kulm - Výhled na Lauersee a Seewen
Ráno vstáváme kolem půl deváté. Posnídáme a kemp opouštíme po půl desáté. Ještě, než se vydáme na tramvaj, tak se zastavíme u řeky Aare, tekoucí vedle kempu, abychom zadokumentovali její silný proud, který místní využívají jako tobogán ještě ve větší míře než včera na Rýnu.
Bern - Hlavní vstup do Eichholz kempu
Bern - Řeka Aare
Bern - Eichholz park
Od řeky už jdeme do kopce na tramvaj. Ta nám ujede před nosem a jelikož je neděle, tak další jede „až“ za deset minut. Tento čas krátíme procházkou na další zastávku s názvem Gurtenbahn, která stojí u stejnojmenné lanové dráhy vedoucí na vrchol Gurten. Swiss pass na ní neplatí, ale v kempu jsme dostali jízdenku na veškerou MHD v Bernu včetně Gurtenbahn s platností celé délky pobytu. Bohužel celý náš program byl tak nabitý, že nám nevyšel ani jeden den ji navštívit. Tramvaj přijíždí na čas a jedeme asi deset minut na hlavní nádraží. Odjezdy zjištěné nemáme, ale vím, že na Luzern odjíždí vlaky, co půl hodinu. Nyní máme na výběr jet buďto Regional Express přes Langau nebo rychlejší InterRegio přes Zofingen. Ten ovšem přijíždí do Lucernu cca ve stejnou dobu jako dříve jedoucí Regional Express. Čekat se nám nechce a trať přes Langnau znám a je pěkná, neboť vede přes švýcarský venkov. Jenže to byla chyba a odteď se nám několik hodin bude lepit smůla na paty. Začne to volbou vlaku. Na trati totiž probíhá výluka. Říkám si to bude v pohodě jsme ve Švýcarsku. Už z výrazu průvodčí, když se dozvěděla, že jedeme až do Luzernu, mi bylo jasné, že to nebyla správná volba. Dojedeme do Lingau, kde musíme přestoupit na náhradní autobus do Schüpfheimu. Tam očekávám, že nás bude čekat vlak, který nás doveze do Luzernu. Jenomže tak to nebylo a pokračovat musíme eSkem, které přijede až za 20 minut a oproti Regional Expressu stojí na každé zastávce. Další šok přijde před Wolhusenm, kdy se na displeji objeví opět další zpráva. Tentokrát si máme všichni ve Wolhusenu přestoupit do nové jednotky. S tou už naštěstí dojedeme až do Lucernu. Oproti předpokladu s třičtvrtě hodinovým zpožděním. Před nádražím se nachází terminál MHD a přístav, ve kterém zjišťujeme odjezd lodi do Alpnachstadtu. Míříme do Vitznau na zubačku na Rigi. Když jsem zde jel naposledy, tak právě tahle loď tam jela. Spoléhal jsem na to i dnes, a to další byla chyba, ale o tom až později.
Lucern - Schüpfheim
Lucern - Terminál MHD před vlakovým nádražím
Lucern - Přístav
Máme 40 minut do odjezdu tak si jdeme projít Luzern. Procházíme se po pravém břehu řeky Reuss kolem slavného Kapellbrücke, na který ještě nejdeme, protože po proudu se nachází ještě méně známý menší Spreuerbrücke, u kterého se i nachází vodní elektrárna. Pokračujeme místními uličkami s uzavřenými ochody (protože je neděle) a když se čas nachýlí spěcháme do přístavu na loď.
Lucern - Kapellbrücke
Lucern - Spreuerbrücke
Lucern - Vierwaldstättersee
Lucernské jezero neboli také Vierwaldstättersee je pojmenované podle čtyř kantonů, na kterých se rozpíná. Asi po dvaceti minutách plavby po tomto jezeře mi dochází že tahle loď do Vitznau nepluje, a tak místo do Vitznau máme před sebou hodinovou plavbu do Alpnachu. Tahákem plavby je výhled na dvoutisícový Pilatus, na který vede právě z Alpnachu nejstrmější zubačka světa. Bohužel na ní neplatí Swiss pass, a tak je potřeba na ní zakoupit lístek zvlášť. Jelikož už jsem na Pilatusu byl, tak se na něj letos nevydáme. Aby byla smůla dovršena, tak mě těsně před Alpnachem píchne vosa, kterou Žanet vyplašila. Tato oběť, ale obrátila železničního boha zpět na naší stranu a o té doby už vše klapalo jak mělo.
Kehristen
Hergiswil a v pozadí Rigi Kulm
Plavba po Vierwaldstättersee
Krásu Švýcarského systému doceníte v okamžiku, kdy vystoupíte z lodi a za tři minuty vám na sousední nádraží přijíždí vlak, jedoucí zpět do Lucernu. V Lucernu jsme pak měli 5 minut na přestup na vlak do Arth-Goldau, kde vede druhá větev zubačky na Rigi. Což je náš plán B, když nám to s Vitznau, kde nezajíždí vlak jen loď nebo autobus, nevyšlo. V Arth-Goldau máme pak půl hodiny do odjezdu naší modré zubačky, která vyjíždí co hodinu a na horu jede kolem třičtvrtě hodiny. Původně Arth-Rigi-Bahn, zprovozněna v roce 1941, vznikla jako konkurence starší zubačce Vitznau-Rigi-Bahn (červené vozy, zprovozněna v roce 1871). Z toho důvodu nahoře jedou obě zubačky vedle sebe, každá po svojí koleji. Jelikož vzájemná konkurence nebyla příliš prospěšná došlo v roce 1992 k sloučení obou železnic do Rigi-Bahnen, zahrnující i lanovku Weggis - Rigi Kaltbad (na vše platí Sviss pass).
IR z Lucernu v Arth-Goldau
Stanice Arth-Rigi Bahn v Arth-Goldau
Arth-Goldau
Modrá zubačka na Rigi
Jelikož už je pozdě odpoledne tak z Arth-Goldau vyjíždíme tři, ale cestou na vrchol se ještě zubačka slušně zaplní. Nahoře jsme před pátou a máme hodinu na prohlídku vrcholu, tak abychom stihli předposlední zubačku dolů. Z vrcholu jsou krásné výhledy na Arth-Goldau, Zugersee a Lauerzersee.
Cestou na Rigi
Konečná stanice Rigi Kulm
Arth a Zugersee z Rigi
Arth Goldau z Rigi
Vierwaldstättersee z Rigi
Zugersee z Rigi
Souběh obou tratí na Rigi Staffel
Po hodině fotografování a jednom vrcholovém pivu. Sedáme na zubačku jedeme zpátky do Arth-Goldau. Pěší sejití dolů jsme bohužel z časových důvodů vzdali. Z Arth-Goldau nám jede za deset minut IC do Lucernu a usmálo se na nás štěstí. Přijel nejnovější výkřik švýcarské techniky rychlovlak RABe 501 Giruno. V rétorománštině znamená Giruno káně a jedná se o vysokorychlostní jednotku kompletně vyvinutou společností Stadler, která dosahuje maximální rychlosti 250 km/h, spojující Curych s Milánem, přes Gothardský tunel. Jako jediný vlak, kterým jsme ve Švýcarsku jeli měl i Wifi a obrazovky ukazovaly rychlost. Docela mě překvapilo, že do Lucernu jsme nejeli více než 120 a většinou to bylo 80 – 100 km/h, přestože bych tipoval, že jedeme rychleji. Rychlost ve Švýcarsku asi nemá tak vysokou váhu, jak jsem si vždy myslel a důležitou roli hraje i přesnost, spolehlivost, návaznost a takt. Jinými slovy. V Česku nás čeká ještě hodně práce. V Lucernu opouštíme moderní Giruno a přebíháme na návazné InterRegio do Bernu. Tentokrát správně přes Zofingen. Do Bernu a do kempu dorážíme za šera kolem půl desáté. Uděláme si chutnou večeři v podobě čínské polévky a kuskusu s německou směsí na špagety a Ostravskou klobásou. Den završíme plechovkou švýcarského piva a jdeme spát. Zítra nás opět čeká náročný den. Vydáme se do Jungfrau regionu, konkrétně Mürrenu.
Užitečné odkazy:
Švýcarské dráhy
Swiss Saver day pass
Rigi Bahn
