Ještě před Covidovým šílenstvím, kdy cestování bylo v plném rozpuku, jsem zvažoval, že bych
se zase po dlouhé době rád podíval do Švýcarska. Problém byl jen jediný a to kdy se tam dostat? Nakonec tuto otázku za mě vyřešila epidemie koronaviru. Všechny cestovatelské plány včetně letní Kanady vzaly cesty a začalo se improvizovat. Jelikož Švýcarsko bylo jedno z prvních, které umožňovalo vstup na své území, tak nebylo nad čím přemýšlet. Zvláště v době, kdy počty nově nakažených byly nízké a vše vypadalo co týče letního období růžově.
Rýnské vodopády
Po domluvě s Žanet začalo plánovaní. Švýcarsko má jen jednu nevýhodu. Je extrémně drahé. Proto je potřeba vše do detailu naplánovat. Pro cestu do Švýcarska volíme autobus společnosti Regiojet, který nabízel noční spoj z Prahy do Curychu za nádherných 500 Kč. A jelikož kdo po Švýcarsku necestoval vlakem, tak jako by v této zemi nebyl, budeme pro zbytek našich cest využívat právě tento systém jenž mají Švýcaři dotažený nejdokonaleji na světě. Proto, aby si turista na něco takového nemusel brát půjčku, tak existuje celo švýcarská jízdenka zvaná Swiss pass, díky které můžete neomezeně cestovat vlakem, loděmi a autobusy po celém Švýcarsku. Navíc je v této jízdence bezplatná veškerá MHD, některé zubačky, lanovky a navíc máte slevy nebo rovnou vstupy zdarma do muzeí. Swiss pasů je několik variant (pro dospělé, pro mladistvé) a jsou na různý počet dní. Úspornější variantou jsou jednodenní Swiss Saver pasy, které mají plovoucí cenu a lze je zakoupit na internetu. Cena startuje na 52 CHF (cca 1300 Kč). Asi řeknete, že je to hodně, ale standartní cena jízdenky na 100 km dlouho cestu z Curychu do Bernu stojí cca stejně. Dálkové autobusy jako u nás nemají. Swiss Saver pass se oproti klasickým Swiss Pasům liší ještě v několika detailech. Například na něj neplatí sleva 50% na lanovky a zubačky, které Swiss pass nepokrývá. To je docela nevýhoda. Dále se na něj nedá dostat do Chamonix Mont Blanc. Kompenzací je možnost využít zubačku na Rocher de Naye, na kterou zase neplatí klasický Swiss pass. Rozsah platnosti, lze ověřit na vydávané mapce dostupné na stránkách SBB. Toto vše doteď popisované je možné, protože veškerá švýcarská hromadná doprava je celostátně integrovaný do jednotného systému označovaného jako GA. V praxi to znamená, že švýcarská obdoba aplikace Můj vlak vám ukáže i odjezdy MHD a zakoupí vám na něj i jízdenku. Kromě systému GA mají jednotlivé kantony svoje regionální tarifní zóny na způsob pražského PID. Opět platí, že jedna jízdenka je na všechno včetně lodí.
Swiss Saver pasy kupuji asi měsíc před odjezdem. Nedělní mě vychází na 70CHF a za stejnou cenu pořizuji i úterní. Ten mi vyloženě uteče přímo pod rukama, protože ještě před minutou systém ukazoval cenu 52 CHF. Zbylé dva dny už se mi daří získat za 52 CHF. Pro cestu zpět využijeme noční vlak ČD, který se po koronavirové pauze opět začal prodávat a jehož cena vč. příplatku za lůžko činila 1500 Kč.
Jelikož i ubytování je ve Švýcarsku extrémně drahé, tak pro ubytování využijeme již dvakrát ověřený Eichholz kemp v Bernu. Nabízejí i ubytování v chatkách, které je dražší jen o 10 CHF než stan, ale jsou velmi brzo obsazeny. Navíc rezervace je možná jen přes jejich web. Na nás už nezbylo, tak jsme spali ve stanu.
Bern je výhodná pozice, protože je z něj všude blízko. Do hodiny jste v Luzernu, Curychu, Interlakenu a v Lausane. Kolem dvou hodin i v Zermatu. Díky Gothardskému tunelu je nyní z Bernu i docelá dostupná italská část Švýcarska v podobě Belzana a Lugana. Jediné, co je z Bernu daleko, je Rhetoromanská čát (Chur a Svatý Moritz). Tam ale letos nemíříme. V plánu máme Rýnské vodopády a Curych, okolí Lucernského jezera včetně bájné hory Rigi, Jungfrau region konkrétně Murren a okolí, Elgeberg, Thunské jezero a panaromatickou trať Golden pasu z Interlakenu to Lucernu. Poslední den nás pak čeká Ženevské Jezero a Rocher de Naye. Odjezdy vlaků není moc třeba řešit. I z té největší díry jede pravidelně každou hodinu minimálně jeden vlak. Např. mezi Lausane a Montreux jel vlak snad každých deset minut.
Na rozdíl od Čech jsou ve Švýcarsku zpoždění výjimkou. Za celou dobu jsem viděl dvě zpoždění a jedno pětiminutové jsme zažili. Jinak vše jezdilo na čas a není tak problém stihnout tři pěti minutové přestupy v řadě.
24.7.2020
Nadešel den D. Pátek 24.7. Balíme stan, hromadu jídla oblečení a další prkotiny a v osm večer sedáme na vlak směr Praha hl. n. Před hlavním nádražím si plnými doušky užijeme místní vagabundský uvítací, který náhodile potkáváme po celou naši cestu na Florenc. Regiojet přijíždí s předstihem. Stevardka se mi směje, že mám batoh větší než spolucestovatelku. Autobus je zaplněn jen z poloviny. Pohodlně se usadím, hodím klapky na očí, prášek na spaní a probouzím se u Rakousko – Švýcarských hranic.
25.7.2020
Do Curychu dojíždíme na čas a na místě jsme o půl deváté. Konečná je naštěstí vedle hlavního vlakového nádraží, takže to nemáme daleko. Batohy uložíme v úschovně v prvním podzemním podlaží. Nově (oproti mé poslední návštěvě před sedmi lety) zde berou kreditní karty a my poprvé narážíme na švýcarskou cenovou realitu. Devítihodinová úschovna za cca 350 Kč.
Re 620 a Re 460 na Curyšském hlavním nádráží
Jakmile se zbavíme batohů, jdeme k jízdenkovému automatu koupit jízdenku k Rýnským vodopádům. Tady mě docela zklamal web ZVV (curyšský operátor integrované dopravy), který ukazoval jízdenky za 17 CHF. Jenže automat ukazoval neustále jiné cifry. A to kolem 100 CHF. Po několika neúspěšných pokusech mě začal omývat pot, co teď, protože tolik peněz se mi dávat nechtělo. Šli jsme se tedy zeptat. Ochotné paní na informacích jsme řekli, že chceme na vodopády a chceme jet za tu cenu co ukazuje mobil a rozhodně nechceme jet za 100 CHF. Ze začátku ani ona nebyla úspěšná, ale odhalili jsme, proč nevidíme tu zmiňovanou cenu na internetu. Je tam totiž kouzelné slovíčko „ab“ říkající od. Tuto kouzelnou formulku využívá více Švýcarských dopravců. Nicméně poradila nám devíti hodinou celozónovou jízdenku pro kanton Curych, která navíc o víkendech a svátcích platí celý den. Cena byla 25 CHF. Platit v automatu se dá hotově i kartou. Do odjezdu nám zbývá asi půlhodina, tak se jdeme kousek projít po Banhofstrasse.
Curych - Banhofstrasse
Kolem desáté sedáme na vlak a jedeme do Schloss Laufen am Rheinfall. Dále jet nemůžeme, protože Rýn je hranicí Curyšského tarifního pásma za ním už následuje jiný tarifní systém. To ovšem nevadí, protože jsme přímo u vodopádů, jen na opačné straně řeky, a navíc u zámku.
Zastávka Schloss Laufen am Rheinfall
Rýnské vodopády
Vtipné je, že z této strany jsou vyhlídky na vodopády zpoplatněny 5 CHF. Nás to netrápí ty lepší výhledy jsou z druhého břehu a navíc zadarmo. Projdeme si tedy to, co je zdarma na levém břehu, mrkneme na zámek a po železničním mostě přejdeme na druhou stranu řeky. Nutno podotknout že na obou stranách je hodně turistů, především Švýcarů.
Laufenský hrad
Rýnské vodopády z železničního mostu
Na pravém břehu děláme několik foto zastávek a u přístaviště, kde je možné se lodí nechat zavést až k vodopádům, nebo se nechat vyložit na ostrov uprostřed, nacházíme levné suvenýry a já zde za 5 CHF kupuji keramický a malovaný půllitr na pivo.
Rýnské vodopády
Od vodopádů pokračujeme po pravém břehu Rýna do sousední vesnice Dachsen. Na chvíli se zastavujeme u lávky přes řeku, kde pozorujeme, jak místní plavou po proudu řeky a cestou se zastaví u lávky ze které skáčou zpět do řeky. Řeky se zde splavují tak, že si vezmete něco nafukovacího, toho se držíte, věci si zabalíte do nepromokavého pytle a necháte se unášet proudem řeky. A jak se u nás dělají rodinné cyklovýlety, tak zde celé rodiny plavou v řece, a to včetně šestiletých dětí.
Splavnění Rýnu na švýcarský způsob
Celý ten okruh nám zabral asi 3 hodiny. Zpět v Curychu jsme cca ve tři. Od vlaku jdeme rovnou na Banhofstarsse. Ta je plná obchodů a lidí. Uděláme si malou zastávku v Coopu, abychom koupili něco k pití a porovnali ceny. Pokud nechcete platit za obyčejné potraviny 3x tolik co v Čechách, tak doporučuji navštěvovat jen zmíněné Coopy a hledat produkty s jejich logem. Ty jediné totiž drží cenovou hladinu jako u nás. Někdy jsou dokonce i levnější. Třeba výborná mléčná čokoláda vycházela asi na 12 Kč. 1,5l Pomerančového džusu stál 30 Kč. Po zastávce v obchodě se proplétáme místními uličkami až se ocitneme u Curyšského jezera.
Curych
Curyšské jezero
U jezera jdeme rovnou k přístavišti. Máme v plánu nasednout na první loď, která popluje. Máme štěstí a narážíme na hodinovou okružní plavbu. Naše jízdenka na ní samozřejmě platí, ale pro jistotu jsme se u vstupu ptali.
Plavba po Curyšském jezeře
Po hodině plavby jsme zpět v přístavišti a hledáme vhodnou pláž, kde bychom se okoupali. Jenže je horko a všude je plno lidí. Tak jsme brali za vděk jen smočením nohou. Jezero bylo ale hodně teplé.
Curyšské jezero
Curych
Kolem půl šesté se vracíme přes Coop zpět na nádraží. Pěšky se nám jít už nechce, tak využijeme na jednu zastávku místní tramvaje.
Curych - V tramvaji
Vyzvedneme batohy a jdeme čekat na napsané nástupiště. Asi deset minut před odjezdem hlásí změnu nástupiště, tak musíme pomalu běžet na druhou stranu nádraží, kde naše IR do Bernu stojí. Hned ze startu máme štěstí pojedeme Švýcarskou naklápěcí jednotkou RABDe 500.
Curych - RABDe 500 před cestou do Bernu
Na tento vlak máme koupenou včasnou jízdenku, která je vázaná na konkrétní vlak. To je důvod proč z Curychu jedeme až tak pozdě. On i tenhle Super Saver Ticket vycházel na 16 CHF což je nějakých 500 Kč za 100 km cesty, která trvá asi hodinu a půl. K ověření u průvodčího využívám mobilní aplikaci, do které se mi po přihlášení nahrály všechny jízdenky vč. Swiss pasů. Navíc zde už je 21. století a veškeré kontrolní operace provádějí průvodčí přes mobil a to včetně načtení místní In karty. Díky této vymoženosti stíhají průvodčí odbavit cestující tak 3x rychleji než u nás, kde nonstop bojují s načítáním QR kódů.
Do Bernu dojíždíme samozřejmě na čas. Z nádraží jdeme rovnou na tramvaj, která nás odveze až ke kempu. Jízdenky nekupujeme, protože potvrzení o rezervací ubytování slouží jako jízdenka na MHD v daném městě. Do kempu už dorážíme za šera, a tento stav už se do konce naší cesty nezmění. Jelikož je víkend tak kemp je nabitý k prasknutí, ale místo pro nás se ještě najde. Postavíme stan narychlo v kuchyňském koutu ohřejeme vodu na kuskus a express menu. Dáme sprchu a po náročném dni jdeme kolem půlnoci spát. Zítra nás čeká Luzern.
Užitečné odkazy:
Regiojet
Švýcarské dráhy
Swiss Saver day pass
ZVV - Curyšský organizátor veřejné dopravy
Camping Eichholz v Bernu
