22.11.2019
Gruzie v plánu letos nebyla, ale když se ke konci srpna objevila akce u Wizz Airu na zpáteční letenky z Wroclavi do Kutaisi za 1300 s WDC a Wizz priority (1800 se zakoupeným WDC), tak plány na listopad byly jasné. Tento pozdní termín ve mně vzbuzoval obavy, jestli už tam nebude hodně sněhu. Proto jsme pro jistotu přikoupili pro každého Wizz Priority, aby měl každý větší batoh.Den 0. - Wroclaw
Jelikož odlet z Wroclavi byl v půl sedmé ráno, tak pro jistotu vyjíždíme už v pátek večer s přespáním poblíž letiště. Vyjeli jsme autem spolu s Žanet a Markem v šest večer. Menším faux-pas s pojistkami způsobilo, že jsme oproti plánu vyrazili asi o půl hodiny později. Do Wroclawi jsme dorazili asi po čtyřech hodinách jízdy s menší zastávkou v Kamenné Goře, kde jsme si v Biedrunce nakoupili svačinu. Jak jsem již zmiňoval spíme poblíž letiště v hostelu Rumiankowy – Airport. Tento hostel měl velice zajímavý check-in. Ubytování se platilo předem a v den příjezdu mi přišla sms s informacemi, kde máme pokoj, kde je vchod do hostelu a kde máme klíče. Majitele ani živou duši jsme během pobytu nepotkali. Zbytek večera trávíme popíjením polského piva a sledováním seznamovací reality show Naked Attraction. Výběr vhodného partnera probíhá v tom, že soutěžící si vybírá z několika naprosto obnažených těl, která jsou od hlavy po břicho zakrytá. Dotyčný někoho, kdo se mu nejméně podle představených parametrů zamlouvá vyřadí a zbytek kandidátů je odkryt po krk. Opět vyřazuje a na závěr si vybírá ze zbylých dvou, které už vidí kompletně. Na závěr se i soutěžící zcela svlékne a nový pár spokojeně odchází.Den 1. Z Wroclavi do Tbilisi
Budík ve 3:30 byl krutý, zvlášť když máme za sebou jen několik hodin spánku. Sbalíme věci a jdeme pěšky asi kilometr na zastávku nočního autobusu, protože auto jsme nechali zaparkované poblíž hostelu, kde je spoustu míst pro parkování. Na letiště jedeme autobusem číslo 206. Jízdenky nakupujeme prostřednictvím elektronického terminálu v autobuse pomocí kreditních karet. Na letiště dorazíme asi po půl páté. Po bezpečnostní a pasové kontrole vylétáme na čas. Do Gruzie přilétáme kolem půl jedné. Pasová kontrola byla opět rychlá. Já, jelikož mám pas na Indické ambasádě kvůli vízum využívám možnosti vstupu do země pomocí občanského průkazu občana EU. A žádný problém s tím nebyl jen to trvalo nepatrně déle než kontrola pasu. Kontrola byla nakonec tak rychlá že jsme stihli nevědomky dřívější autobus společnosti Georgia bus, který jsme si dopředu rezervovali přes internet, do Tbilisi, a tak místo v půl druhé vyjíždíme v jednu. Cesta trvala asi čtyři hodiny a do centra na náměstí nezávislosti dorážíme v sedmnáct hodin.Poblíž náměstí si rovnou necháme vyměnit peníze a poté se přesouváme na náš hostel Betlemi 25, kde mají problém s naším pokojem, kterému se rozbilo topení. Anglická konverzace trochu vázne, takže se v ruštině snažíme domluvit o co v reálu jde. Nakonec jsme dostali pokoji vyšší kvality. První, co jsme v Tbilisi po našem příjezdu udělali bylo to, že jsme šli spát :D. Vzbudili jsme se asi v půl deváté večer s tím, že půjdeme alespoň na večeři, protože už jsme se nemohli dočkat Chačapuri a Chinkali. Večeři jsme realizovali v podobě Ostri a Chinkali v restauraci Veliaminov, která se nacházela kousek od Náměstí nezávislosti. Ceny byly příjemné a čepované pivo za dvě Lari. Po večeři jsme ještě nakoupili v Intersparu a poté jsme šli rovnou do postele.
Den 2. - Tbilisi
Budíček v 8 zrovna dvakrát příjemný nebyl když při započtení tříhodinového časového posuvu vstáváme vlastně v 5 ráno. Nakonec jsme se stejně vyhrabali z postele z postele až v 9:00 do města jsme vyrazili v deset. Prvním dnešním cílem je starobylá pevnost Narikala. Z pevnosti se vydáváme do kopce, ke konečné stanice lanovky z údalí, kde naším cílem je Kartlis Deda, kterou jsme překřtili na gruzínskou Matku vlast pro její podobnost s ukrajinskou sochou. Dvacetimetrová hliníková postava ženy v gruzínských národních krojích symbolizuje gruzínskou národní povahu. V levé ruce drží misku vína, aby pozdravila ty, kteří přicházejí jako přátelé a v pravé ruce je meč pro ty, kteří přicházejí jako nepřátelé. Od Kartlis Deda scházíme dolů do starého města, které se především vyznačuje polorozpadlými až rozpadlými budovami v různém fázi rozkladu. Přes Staré město jsme došli až k Náměstí nezávislosti, kolem kterého jsme začali hledat nějaké stravovací zařízení, kde bychom poobědvali. To jsme tak po půl hodině našli, po dopoledním průzkumu města jsme si dopřáli Adžarské chačapuri, které jsme zapíjeli nějakým místním pivem, které nebylo moc poživatelné. Po vydatném obědě se vracíme zpět směrem k Náměstí nezavislosti. Cestou si koupíme u stánku Čurčhely jako dezert. Od náměstí pokračujeme ke květinovému trhu a narazíme na Carrefour, kde si skočíme na prohlídku a pro nějakou svačinu. Zdržení nákupem sestupujeme k řece Mtkvari a objevujeme se u budovy ve tvaru hub, která slouží jako obecní úřad (v Gruzii označováno všude jako Public service hall). Podél Mtkvari dojdeme k jedné z nejznámější dominant Tbilisi Mostu míru. Ten je plný naháněčů, kteří se nás snaží zlákat na tu nejlepší projížďku po řece jakou jsme, kdy v životě zažili. Ocitáme se v Rike parku a během focení, zde ztratíme Marka. Po zdárném shledání opouštíme Rike park a po vyjití hromady schodů se odměňujeme teplým čajem a palačinkami v Cafe flower s výhledem na Tbiliské údolí a Rike park. Původně jsem si myslel, že na těch palačinkách mám kopečky čokoládové zmrzliny, ale ona to byla nutella. Tady vysedáváme až do pološera. Tím usuzujeme, že bychom měli pokračovat. Cílem je další dominanta města Katedrála nejsvětější trojice, ke které už dorazíme za tmy. Posledním cílem dnešní prohlídky měl být tbilisský Bundestag, ale jeho vysoké zdi a ploty všude okolo, nám nedaly možnost si prohlédnout tuto moderní kopii Německého spolkového sněmu z blízka. Vracíme se tedy na hostel. Cestou v okénku nakoupíme pečivo a na snídani a večeři. Večer na hostelu zakončujeme popíjením vína a sledováním dalších dílů Naked attraction.Užitečné odkazy:
Hostel Rumiankowy WroclavWizz Air
Hostel Betlemi 25 Tbilisi