Type Here to Get Search Results !

Rusko 6 - Kazaň

22.7.2019 Rusko

Kazaň hlavní město Ruského Tatarstánu na nás čeká dnešní den. Projdeme si širší centrum města a navštívíme Chrám všech náboženství.
Ondra cestuje - Rusko, Kazaň
Kazaň/Staroeho Arakchino - Chrám všech náboženství


Ranní probuzení ve vlaku nezačíná zrovna nejlépe. Začíná mě pobolívat v krku. Vlaková klimatizace mě asi doběhla. Kazaň nás uvítá se zamračeným počasím (jak jinak). Na naše spolucestující, mladé závodníky dračích lodí, čeká na nástupišti televizní štáb, takže asi byli úspěšní. Před historickou nádražní budovou, která už dnes slouží jen jako čekárna, přebalíme batohy za pomalu začínájícího deště.

Kazaň - Náš vlak z Moskvy

Kazaň - Historická budova nádraží


Poučení z Moskvy, nechceme nechávat batohy v úschovně a jdeme je zkusit udat do hostelu. Ten klasicky nemůžeme najít. Naštěstí nás zachrání náhodný kolemjdoucí, který vytuší, co hledáme a ukáže nám správný vchod. V hostelu otevřeno, ale mrtvo. Na recepci jen kontakt na recepční. Mám ruskou simku, a přesto se ji nedovolám. Volíme plán B. Vzít cennosti a batohy tu prostě nechat. Během toho se recepční probouzí a vychází z našeho budoucího pokoje. Naneštěstí neumí anglicky, ale google translator to jistí. Batohu jsme se zbavili, můžeme vyrazit. Počasí se drží. První cíl je Leninův park bohužel bez Leninovy sochy.
7

Kazaň - Leninův park


Následuje menší pochůzka napříč ulicemi až dojdeme na konec Baumanovy ulice, která je pojmenována podle ruského revolucionáře. To je nejznámější pěší třída v Kazani. Začíná u Kazaňského Kremlu a končí u obchodního domu GUM. Tu zatím neprocházíme.

Kazaň - Bogoyavlenskij kostel na konci Baumanovy ulice


Pokračujeme dál a narazíme na stolovaju s názvem TatFood. Zaujme nás reklama na palačinky a Žanet vysloví tu nelehkou otázku. Nedáme oběd? Je jedenáct hodin, ale na pohled výhodná stolovaja se neodmítá. Navíc kdo ví, kdy se k jídlu zase dostaneme. Nejen, že je výhodná, ale rovněž v ní chutná skvěle a ceny jsou prostě fanstastické. Za guláš s těstovinami a kuřecí vývar platím nějakých 85 Kč.

Kazaň - Tatarský oběd


Po jídle pokračujeme dále a dostáváme se k jezeru Nižnij Kaban, což je uměle vytvořené jezero na říčce Bulak. Vedle stojí budova Tat Energo, jehož logo vůbec nepřipomíná to od Čezu. Kousek vedle se ještě nachází Kazaň milénium park.

Kazaň - Jezero Nižnij Kaban

Kazaň - Institut filologie a mezikulturní komunikace



Kazaň - Tatarský ČEZ

Kazaň - Milenium park


Na levém břehu jezera je soustava dřevěných domků, nabarvených veselými barvami. Dále se tam nachází Al Mardžani mešita.

Kazaň - Al Mardžani mešita
Je dvanáct hodin. Za dvacet minut nám jede električka k chrámu všech náboženství. Velmi rychlým krokem tedy běžíme k nádraží. Konečně vysvitlo slunce.

Kazaň - Sultánovská mešita (foto Žanet)

Kazaň - Nádraží (foto Žanet)


Na nádraží jsme 5-10 minut před odjezdem. Marně hledáme pokladnu. Ve staré budově už není, jsme posláni do nové, ale spleteme si vchod a ocitáme se rovnou na peronech. A teď otázka, jde ve vlaku koupit jízdenku či nikoliv (dá funguje to stejně jako na Ukrajině, kdy průvodčí má pokladnu) ? Na tuto otázku nejsme schopní nyní najít odpověď, protože naše ruština není tak dokonalá, aby to místní pochopili a průvodčí zrovna nikde. Proto necháváme vlak ujet. Další jede za hodinu. Jdeme tedy do nové nádražní budovy hledat pokladny. U vstupní kontroly do budovy musí Žanet zapínat foťák, aby prokázala, že to není bomba. Jízdenku koupíme raději v automatu, který umí anglicky a mezitím se venku spustí šílený liják. Takže zůstáváme na nádraží a sedíme na wifi. Na velkých nádražích v Rusku musíte na električku projít skrz turniket (co naplat, že se to dá lehce obejít). Ty však úplně nejsou user-friendly, a proto u nich musí ještě asistovat asistentka. Žanet tak například byla vpuštěná vedlejším vstupem, protože její QR kód na jízdence nechtěl turniket přečíst. Do stanice Staroe Arakchino nás odveze ruská verze jednotky ED4M. Původně se tyto jednotky, dodnes jezdící ještě na Ukrajině, vyráběly v Rize. Po rozpadu SSSR je Rusové zkopírovali a bez výraznější modernizace je vyráběli od roku 1997 v Demichovském závodě. Takže si myslím, že to jsou jen zrekonstruované původní sovětské elekričky, protože kromě drobných změn v interiéru se tam opravdu nic nezměnilo (stále se do nich leze jako po žebříku). Do Staroeho Arakchina se jede asi dvacet minut. Chrám stojí hned u nádraží, takže ho nemůžete minout.

Staroeho Arakchino - Jednotka ED4M opouští zastávku

Staroeho Arakchino - Chrám všech náboženství


Chrám, který od roku 1994 postupně staví umělec Ildar Chanov, zastřešuje svými symboly 16 světových náboženství a má nám ukázat, jak jednotlivé náboženství mají k sobě blízko. Nicméně v reálu působí dost kýčovitě a jeho okolí by potřebovalo lehčí údržbu a úklid. Suma sumárům za 20 minut tam nemáte co dělat. A protože v okolí není nic, co by stálo za návštěvu, ani k nedaleké volze se nedá dostat, protože je všude okolní zástavba, tak jdeme na vlak, který nám naštěstí za 30 minut jede do Kazaně. Doporučuji si najít vlaky, tak ať vám zpáteční jede co nejdříve. Hodina je až moc. Do Kazaňe se vracíme ve tři a jdeme rovnou na hostel, protože nutně potřebujeme odpočinek a hlavně sprchu. Hostel Bussines Blizzko byl krokem vedle, protože má hodnocení na bookingu 7,5 a není se čemu divit. Záchody dlouho nemyté, sprchy se rozpadaly (musel jsem jim opravit zatahovací vrátka, abych se mohl vůbec osprchovat). Pokoj byl jakžtakž čistý, jen by potřeboval trochu zamést.

Ven se dostaneme až při setmění, kdy nás vyžene hlad. Jdeme zkusit štěstí opět do Tatfoodu, jenže zrada v osm už je zavřeno, a nejen tam skoro všude. Naštěstí nás zachrání Stolovaja No. 1, kde to jistí boršč, plov a salát za příjemných 55 Kč.

Kazaň - Večeře


Poté se vracíme zpátky na hostel, kde dáme po butylce a jdeme spát.





Užitečné odkazy:

Mapy 2GIS
Stránky Ruských železnic
Kazaň na Wikitravel
Business Blizzzko Hostel

Okomentovat

0 Komentáře
* Please Don't Spam Here. All the Comments are Reviewed by Admin.

Below Post Ad