26.7.2019 Rusko
Dnes zažijeme zase kousek ruské historie. Pojedeme se podívat do míst zvaných Ganina Yama, kde byly na krátkou dobu uschovány ostatky zavražděné carské rodiny. Původní program byl ovšem jiný. Chtěli jsme jet do národního parku Deer Streams NP, který je na ruské poměry kousek. Nějakých 120 km od Jekatěrinburgu. Jenže přímý autobus tam nejede a vlak jede až za tři dny, a to kdoví jestli. Zbývá se tedy spolehnout na autobus, jenže včerejší špatná zkušenost ve mně nevyvolává zrovna jistotu, že bychom se dnes stihli vrátit domů. Proto jako alternativu volíme jednodušší Ganinu Yamu.Vlak nám má jet v 11. Trošku si pospíme a opět nestíháme. Ve spěchu chvátáme na nádraží, abychom tam zjistili, že vlak jede až za 2 hodiny. To je tak, když se vám jízdní řád v aplikaci ukazuje v Moskevském čase. Appku jsem si tedy přenastavil na aktuální čas a lístky jsme si koupili v automatu. Vtipné bylo, že se vytiskly anglicky v latince. Přemýšlíme, jak využijeme naše dvě hodiny. Navrhuji zajet se podívat na památník qwerty klávesnice, na který jsme včera úspěšně zapomněli. Sedáme na metro a vezeme se dvě zastávky Ploščad 1905 Goda. Od ní je to k památníku asi 20 minut pěšky. Poskáčeme si jako malé děti po kvádrech, představujících tlačítka klávesnice a vracíme se zpět na metro a na vlak. Tentokrát už jede. Ve vlaku zažijeme nějaký konflikt dvou opilců a průvodčí co má problém s rozluštěním našich jízdenek. Po dvaceti minutách vystupujeme ve vesnici Šuvakiš. Z ní je to do Ganiny Yamy 2 km pěšky po silnici přes pustý les. Žanet říkám, že to tady vypadá jako v Mrazíkovi a ona má jen starost o to, aby nikde z porostu nevyskočil medvěd. Ganina Yama je bývalý důl, kde byla ukryta mrtvá těla carské rodiny, před československými legionáři. Nakonec se Bolševici báli odhalení těl a po několika dnech je přemístili. Dnes se zde nachází pietní místo a klášter. Za vstup do kláštera se nic neplatí a ženy zde zdarma dostanou zástěru na zakrytí nohou. Mě pustili v kraťasech. V klášteře trávíme asi hodinu a poté se stejnou cestou vracíme zpět na vlak. V Jekatěrinburgu skočíme do místní stolovaji, která zrovna není nejlevnější, ale v paměti mi uvízla proto, že mi zde poprvé selhala Revolut karta. Platba 495 Rublů poprvé neúspěšná, podruhé neúspěšná a jakmile zaplatím hotově, tak cítím jak mi v kapse vrní mobil se dvěma odečty 495 Rublů. Mám po chuti. Bez dokonalé znalosti ruštiny nevím, jak tohle reklamovat. Ale Žanet se zvedne vezme mobil a už to u pokladní reklamuje. Nevím, co ji řekla, ale vrací se s potvrzením, že platba na jejich straně neproběhla. Tak mám alespoň čím reklamovat. Pojíme oběd a jdeme nakoupit suvenýry. Zárukou levných suvenýrů jsou prodejci v podchodech. Žanet si nic nevybere, ale já kupuji hrnek s Vladimírem Putinem za 100 Rublů. Revolut opět selhal. Už se ovšem v aplikaci objevilo, že mají problém s transakcemi a večer mi byly všechny peníze vráceny. Pokračujeme v hledání suvenýrů. Obejdeme asi ještě troje, než je Žanet dostatečně uspokojená. Poté nakoupíme v našem supermarketu, kde se s námi dá do řeči pokladní, ze kterého se vyklube, že je původem z Afganistánu. Jelikož jsme správní Češi a vše nakupujeme v akcích, tak nám nadšeně ukazuje, kolik jsme díky slevám dnes ušetřili. Rozloučíme se a jdeme na pokoj. Musíme se zabalit a namíchat vodku do vlaku. Zítra nás čeká zatěžkávací zkouška v podobě dvaceti dvou hodinového přesunu vlakem do Novosibirsku.
Užitečné odkazy:
Mapy 2GISStránky Ruských železnic
Jekatěrinburg na Wikitravel
Story Hostel