21.7.2019 Rusko
Dnešním dnem nadobro opouštíme Petrohrad a vydáváme se na naší deset tisíc kilometru dlouhou cestu s cílem ve Vladivostoku. První mezizastávkou je hlavní město Moskva. Večer pak nasedneme na noční vlak do Kazaně.Vstávání je krušné, neboť budík zvoní o půl páté ráno. Vlak nám jede v 6:50 a my se k němu musíme nějak dopravit. K tomuto účelu krásně pasuje první ranní metro, které startuje před šestou hodinou ranní. Bohužel v tuto dobu ještě nejezdí tramvaje ani trolejbusy, tak jdeme na stanici metra se všemi věci pěšky. Metrem jedeme do stanice Majakovskaja (Маяковская), která se nachází u Moskevského nádraží. Tam nejdříve vlezeme do špatného vchodu a ocitneme se na nástupištích příměstských vlaků. Vracíme se a napodruhé už správný vchod trefujeme správně. Následuje vstupní procedura jako na letišti. Batohy musí projít rentgenem a my bezpečnostním rámem. Tatáž procedura se poté opakuje, když se jde na nástupiště. Během čekání na náš vlak dorazí vlak z Moskvy a z něj se vyhrne nekonečný zástup Číňanů. Jakmile tento dav vymizí, tak dorazí konečně náš vlak v podobě chlouby Ruských železnic rychlovlaku Sapsan. Jednotka z produkce německého Siemensu je modifikací vlaku Velaro vyvinutého pro Deutsche Bahn. Jednotka je držitelem ruského vlakového rychlostního rekordu, který činí hodnotu 290 km/h. V reálném provozu je cestovní rychlost snížená na 250 km/h, přestože jednotka je konstruována na maximální rychlost 300 km/h. Nástupní proces je stejný jako u všech ruských dálkových vlaků. Každý vagon má svou průvodčí, která vás u vstupu zkontroluje oproti pasu. Dnes už nemají papírové seznamy, ale jízdenky a jména kontrolují na smartphonech. Uvnitř vlaku mě překvapilo, že na širokorozchodném rozchodu není pět řad sedadel, ale jsou zde standartní čtyři. Jedeme tou téměř nejnižší Economy třídou (nejnižší nebyla už k dispozici). Sapsan má 6 tříd, kdy nejnižší jsou Standart, Economy a Economy+. Cena závisí i na tom zde sedíte ve směru nebo v protisměru, kdy protisměrné sedačky jsou levnější. Zásuvky jsou až od třídy Economy+. Náš vlak zastavil jen v Bologoe, a poté jel přímo až do Moskvy. Po čtyřech hodinách přijíždíme na Leningradské nádraží s deseti minutovým předstihem (ano předstihem, ČD styďte se). Jak se stalo po celou naši cestu zvykem, tak Moskva nás přivítala prudkým deštěm. Když přijede poprvé do Moskvy z Petrohradu, je to pro vás docela veliký kulturní šok. Oproti čistému a naleštěnému Petrohradu představuje Moskevské trojnádraží, tak trošku brněnské přednádraží. Všude špína a bezdomovci. Mimo to je z prostoru přednádraží vidět jeden ze sedmi Stalinových mrakodrapů. My se teď hlavně potřebujeme zbavit zavazadel. Proto jdeme přes cestu do protějšího Kazaňské nádraží, odkud budeme večer pokračovat do Kazaně. A nejdříve jdeme do úschovny, kde je veliká fronta, kterou se nám nechce čekat. Tak jdeme hledat ještě jinde a narazíme na uzamykatelné boxy. Ty se sice jeví jako automatické, ale nefungují tak. Musíte k přepážce, kde vám týpek oproti pásu vystaví kartičku, kterou si pak skříňku zamknete. Přestože je tam veliké množství ještě otevřený skříněk, tak nejsou k dispozici, protože většina z nich nefunguje. Takže se musíme vrátit do té úschovny, kde byla dlouhá fronta. Úschovna v Moskvě je docela drahá záležitost. V obou případech vycházela úschova jednoho zavazadla na 452 Rublů na celý den. V přepočtu necelých 180 Kč. Jakmile se zbavíme zavazadel, tak jdeme rovnou hledat něco k snědku v blízkém okolí. Do 2GIS zadávám Stolovaja, kterých se v okolí nachází hned několik a jdeme zkoušet. Hned první nás nezaujala, ale alespoň jsme našli BILLu, kterou večer určitě využijeme. Stejně nevyhovující byly i ostatní stolovaji. Tak jsme nakonec skončili u šaurmy. Po obědě se vydáváme do centra. Nasedáme na metro ve stanici Komsomolskaja (Комсомольская), kdy děláme začátečnickou chybu a kupujeme si běžné papírové jízdenky. Ty jsou ve formě papírových čipových karet. Tu si můžete nechat jednorázově dobít na jednu nebo dvě jízdy, anebo na jeden, tři nebo 7 dní. Jedna jízda vychází takto na 55 Rublů. Jenže terminály umí i platební karty a přes platební kartu vychází jízda na 42 Rublů. Ještě levněji se dá cestovat s kartou Trojka za kterou se platí jednorázový poplatek 50 Rublů a po nabití vychází jedna cesta na 35 Rublů. My dnes celodenní jízdenku nekupujme, protože pojedeme jen tam a zpátky. Sedáme na červenou linku metra a jedeme do stanice Ochotnyj Rjad (Охотный Ряд), která je poblíž Rudého náměstí. Vystoupíme ze stanice a ocitáme se u Balšoj těatr, který na mě až tak moc balšoj nepůsobil. Až bych řekl, že naše Národní divadlo působí daleko více velkolepěji. Vedle Balšoj těatru se nachází obchodní dům CUM (ЦУМ), kde se prodává jen luxusní zboží. To poznáte už podle toho, že vchodové dveře vám tam otvírá portýr. Z toho důvodu se mi tam ani moc jít nechtělo. Nicméně Žanet trvala na svém, tak dva propocení turisté šli do luxusního butiku udělat tržbu :D. Jak jsme si užili luxusního zboží, tak jsme se vydali směr Rudé náměstí. K naší smůle se na něm konal Národní den boxu, takže celé Rudé náměstí bylo obsazené. Navíc se tam chodilo přes detektory kovů a vypadalo to, že ani nepovolují láhve s vodou. Proto místo na Rudé náměstí jsme šli nejprve do obchodního domu GUM, který se nachází hned vedle. Máme už zase hlad, tak se jdeme podívat do stolovaji. Nicméně ceny, a hlavně nekonečná fronta nás od toho odradí. Z Gumu jdeme konečně na Rudé náměstí. Všude plno lidí, stánků a atrakcí, takže toho nebylo moc k vidění. I Leninovo mauzoleum bylo zavřené. Probojujeme se k chrámu Vasila Blaženého, a poté náměstí opouštíme. Pokračujeme k vedlejšímu parku Zarjadě. Je strašné horko a jsme docela unavení nicméně ještě pořád je hodně času. Takže si oklikou obejdeme Rudé náměstí. Do Kremlu se ani ne pokoušíme dostat kvůli množství lidí. Kolem státní dumy, Aleksandrovského sadu a nadživotní velikosti sochy svatého Vladimíra přicházíme na Balšoj Kamenný most, ze kterého je krásný výhled na Kreml, a navíc je to místo, kde Miroslav Karas dělá živé vstupy z Moskvy ve večerních zprávách na České televizi. Od mostu pokračujeme k Chrámu Krista spasitele. Nejdříve se tam jde podívat jen Žanet. Mě to ani tolik nezajímá. Ovšem se vrátí s tím, že se tam stojí stometrová fronta na nějaký posvátný obrázek a že to musím vidět. Jdu tedy dovnitř ale kvůli kraťasům nejsem ochrankou dovnitř vpuštěn. Tím zakončujeme naši chodící část po Moskvě. Zcela zničení posedíme chvilku v Aleksandrovském sadu a kolem šesté hodiny jdeme na metro. V plánu je si projet nejkrásnější stanice moskevského metra. Nejprve jedeme na údajně tu nejkrásnější dle žebříčku radynacestu.cz stanici Majakovskaja. Ta je pro mě velikým zklamáním a přijde mi dost obyčejná. Další stanicí je Ploščaď revolucii, která je zdobená revolucionářskými sochami z bronzu. Tady už to vypadá mnohem lépe. Poslední má být stanice Komsomolskaja Jenže ta co jsme viděli poprvé mě moc nezaujalo a říkal jsem si co je na ní tak zvláštního. Nakonec došlo k mé mýlce, protože většina moskevských přestupních stanic má rozdílné názvy. Je pár výjimek, kdy se obě stanice jmenují stejně. Jednou z nich je právě stanice Komsomolskaja a ta krásnější část je na lince 5, která je stavěná jako centrální okruh. Z mého pohledu asi nejkrásnější stanice, která více připomíná interiér zámku než stanici metra. Opouštíme metro a jdeme směr Billa nakoupit večeři a snídani. K tomu ještě přidáváme vlhčené ubrousky na, které jsme doma úspěšně zapomněli. Pro cestování v dálkové železniční dopravě je to nezbytný doplněk, který představuje jedinou sprchu během cesty. Vyzvedneme batohy, uzpůsobíme se na cestu nočním vlakem a jdeme na nástupiště hledat náš vagón. Při prémiové jízdě ruskou Plackartnyj třídou jsme velice mile překvapeni poskytnutým luxusem. Čekáme dobytčák ala Ukrajina. Místo toho nás čeká to nejlepší, co Ruské železnice nabízejí. Moderní vagón s klimatizací, vakuovým WC a zásuvkou u každé postele. Jak se píše na jízdence, tak vytisknutou eJízdenku nepotřebuji a opět si naše jména ověří jen ve smartphonu a pustí nás dovnitř. Ve vlaku se „osprchujeme“, povečeříme a jdeme spát abychom se ráno vzbudili čerství v Kazani.
Užitečné odkazy:
Mapy 2GISStránky Ruských železnic
Rozpis jednotlivých typů jízdenek v Moskvě