19.7.2019 Rusko
Náš třetí den v Rusku budeme opět trávit v centru Petrohradu. Projdeme si Michajlovské a Letní zahrady. Navštívíme Petropavlovskou pevnost a necháme se okrást Leninem u Aurory.Celou noc pršelo a ani ráno to nevypadá, že by se počasí mělo zlepšit. Opět se nám nepodaří moc brzo stanout. Přesto se snažím popohnat Žanet tak, abychom alespoň po desáté vyrazili. Trolejbusem se necháme zavést až na Něvský prospekt. Cestou uvidíme docela kuriózní nehodu a před katedrálou sv. Marie Kazaňské konečně natrefíme na ožralé Rusy, kteří vyspávají na lavičce.
Pokračujeme k chrámu Křistova vzkříšení. Za chrámem se nachází Michajlovská zahrada a v ní se nachází Michajlovský palác, ve kterém je hlavní část sbírek Státního ruského muzea. Pokračujeme k Michajlovské pevnosti a od ní směřujeme k Letním zahradám. Déšť konečně ustal a během dne už nás zlobily jen občasné přeháňky. V parku se nachází spoustu soch a fontán, a taky letní domek Petra Velikého.
Park ústí u Troického mostu. Přes něj ještě nejdeme a vracíme se zpátky k sousednímu Marsovu poli, kde uprostřed hoří věčný oheň pro bojovníky revoluce, kteří tam mají svůj památník.
Přeházíme řeku Něvu přes Toickýj most. Ten na druhém břehu ústí u vchodu do Petropavlovské pevnosti. Tam zatím nejdeme a odbočujeme doprava a po nábřeží nejprve mineme maketu historické plachetnice, ze které je restaurace a dojdeme k symbolu Veliké říjnové revoluce, křižníku Aurora.
Tady jsme se nechali trapně chytit do turist trup pasti, kdy nás odchytil falešný Lenin, který se s námi chtěl strašně vyfotit. Mě se do toho nechtělo, protože jsem cítil nepravost, ale Žanet mě přemluvila, že se mám nechat vyfotit. Když přišlo na placení, přišel největší šok. Lenin si řekl o 1000 rublů nějakých 360 Kč. S otevřenými ústy na něj zíram, jestli to mysli opravdu vážně. Naštěstí platila Žanet, která měla v peněžence jenom 500 rublů a řekla, že víc nemá. Lenin řekl „Discount“ vzal pětistovku a zmizel. Od té doby jsme všem vyprávěli tu trapnou historku, jak nás v Petrohradu okradl Lenin :D. Od návštěvy Aurory, ze které je dnes muzeum, nás odradil Lenin a další nekonečná fronta. Proto pokračujeme na Leninskou ulici, kde by měla být stolovaja, a také Interspar. V něm nakoupíme vodku na večer a něco k pití. Poté jdeme do stolovaji. Tam zjistíme, že jsou zde ceny vyšší než na Něvském prospektu a ze srandy říkáme, že prostě Lenin nás chce okrást všude, protože jsme stále na Leninské ulici. Po obědě pokračujeme směrem k Petropavlovské pevnosti. Nejdříve si ji chci nafotit z Troického mostu. Z něj mě kromě výhledu na pevnost zaujme v dáli vykukující architektonicky zajímavá mešita, ke které se ještě před pevností vydáme. Poté už konečně směřujeme do pevnosti. V ní nejvíce zaujme chrám sv. Petra a Pavla se snad největší zlatou věží na světě. Taky jsme zde potkali Černého mnicha oblečeného v bílém hábitu. Zajímavý kontrast. Temnou stranou návštěvy jsou Číňani, kteří se všude zasekávají, jsou hluční a je jich všude plno. Vyjdeme z pevnosti, dojdeme na konec ostrova a vyfotíme si výhled na petrohradské panorama, které je zapsáno na seznamu UNESCO. Trochu se rozprší. Z chození už nás bolí nohy, tak jdeme na tramvaj a autobus a necháme se zavést k Mariinskému divadlu. Bohužel u něj probíhala nějaká stavební činnost, tak jsme z něj moc neměli. Kousek od divadla se nachází Nikolajský chrám. Tam nás docela naštve mnich, který nám říká, že pokud se chceme podívat dovnitř, tak bychom měli přispět nějaký obnos na kostel. Na to mu v duchu ukazujeme prostředníček, protože je docela drzé žádat o milodary a mít na kostele střechu ze zlata. Od kostel pokračujeme směrem Josupově paláci, kde zavraždili Rasputina. Cestou se zastavíme na pozdní oběd do místní stolovaji. Dávám si něco, co vypadá jako lasagne. Po vydatném pozdním obědě pokračujeme k paláci. Tímto odškrtáváme poslední bod z dnešního programu a kolem katedrály svatého Izáka jdeme ještě k soše Petra Velikého, kde zrovna probíhá nějaká vojenská sláva, takže okolí sochy je obsazeno vojáky. Se sochou jsme tedy nepochodili, tak jdeme na stanici metra Admiralteyskaya, která by měla být jedna z nejhlubších na světě. Oproti stanici Arsenalna v Kyjevě mi přijde poloviční, a ne o moc hlubší než ostatní stanice v centru Petrohradu. Metrem se svezeme na Něvský prospekt, kde ještě nafotíme Žanet u chrámu Kristova vzkříšení, a poté se vracíme trolejbusem na naše ubytování. Večer jako již tradičně trávíme pojídáním chipsů, popíjením vodky a poslouchání ruských hitů. Zítra nás čeká návštěva Peťerhofu.
Užitečné odkazy:
Mapy 2GISČlánek o petrohradském metru na idnes.cz
Stránky Petrohradského metra