19.4.2019 Severní Makedonie
Dnes se vydáme kousek za Skopje navštívit známý kaňon Matka
. Odtud se poté vydáme pěšky přes místní kopce do Skopje.
Kaňon Matka
Vstáváme v sedm a vše směřujeme k tomu, abychom v 8 vyrazili na autobusové nádraží, ze kterého by nám měl jet v 8:45 autobus přímo k Matce. Skopskou kartu jsme včera nesehnali, tak doufáme, že prodejnu nalezneme u nádraží. Cestou se trochu špatně zorientuji v mapě, ocitáme se na jiné ulici, než jsem myslel a trochu si zajdeme. Ve výsledku pak musíme přidat do kroku, abychom stihli vše, co potřebujeme. Na nádraží dorážíme kolem půl deváté a začíná hledání prodejny s lístky. Jestli byste jako my čekali nějakou velikou ceduli a budovu v barvách dopravního podniku, tak byste hledali stejně jako my marně. Prodejna jízdenek měla formu budky, kterou běžně užívají hlídači parkoviště, s malým nápisem u okýnka „Bilety + ještě něco k tomu“.
Skopje - prodejna jízdenek (foto Žanet)
Skopje - Autobusové nádraží (foto Žanet)
Za 150 MKD kupujeme kartu, která nám umožňuje jet buďto 3x městským autobusem (50 MKD za jízdu) nebo 2x příměstským (75 MKD). Nástupiště nacházíme lehce, protože na jednotlivých peronech jsou vyznačeny čísla autobusů, které zde stojí. V našem případě to byl bus číslo 60. Jízdní řád lze dohledat velice komplikovaně na oficiálních stránkách dopravního podniku. Já jsem ovšem spoléhal více na informace
z tohoto webu. Když přijede autobus, tak vidím jednoho turistu, jak si kartu kupuje u řidiče. Na internetu všude píšou, že to nejde, ale tady asi rezignovali a na turistické lince tuto možnost zavedli. Nicméně bych na to nespoléhal.
Ke kaňonu jede autobus asi hodinu. Vyloží nás u kánoistické dráhy, otočí se a vydává se zpět na do Skopje.
Kaňon Matka - Autobus vracející se do Skopje
Kaňon Matka - Kánoistická dráha (foto Žanet)
Pokračujeme podél potoka, až dorazíme k přehradě, která značí, že soutěska není úplně tak přírodního charakteru.
Kaňon Matka (foto Žanet)
Dojdeme k restauraci a pokračujeme po pravém břehu až skoro dojdeme ke vstupu do jeskyně Vrelo. Původně jsem hledal převoz na druhý břeh, abychom mohli pokračovat pěšky do Skopje, ale ten převoz byl na začátku soutěsky u restaurace. Tím pádem nemusíme dál pokračovat a jelikož jsme kaňonu již dostatečně nasyceni, tak se otáčíme a jdeme zpět.
Kaňon Matka
Kaňon Matka (foto Žanet)
Nakonec převozníka nevyužíváme a vracíme se až do míst, kde nás vyložil autobus, abychom dali oběd v blízké restauraci. Opět dáváme tradiční pljeskavici, která dnes nebyla s hranolky, ale s opečeným chlebem, který byl posypaný sýrem.
Kaňon Matka - Pljeskavica (foto Žanet)
Kaňon Matka - Naše restaurační zařízení (foto Žanet)
Po jídle se vydáváme do kopců spálit nabyté kilometry. Využili jsme toho, že poblíž restaurace se nachází lávka přes potok, a hlavně příjemnější cesta ke kostelu sv. Nikoly (druhá varianta je nechat se převést a pak strmě stoupat). Cesta byla nenáročná a docela příjemná. Navíc s pohledem na zasněžené vrcholky hraničních kopců mezi Makedonií a Kosovem.
Kaňon Matka - Výchozí bod pro trasu ke kostelu sv. Nikoly (foto Žanet)
Kaňon Matka - Chaloupka na kuří nožce ? (foto Žanet)
Kaňon Matka - Trasy výstupu (foto Žanet)
Směrem ke kostelu sv. Nikoly
Ke kostelu jsme vystoupali zhruba po hodině. Bohužel z něj není příliš vidět na soutěsku.
Kostel sv. Nikoly
Kaňon Matka od kostela sv. Nikoly
Za kostelem začíná asi kilometrové prudké stoupání, které nás dovede na plošinu, ze které je krásný výhled do údolí.
Kaňon Matka
Odtud se pak ještě asi hodinu prudce stoupá. Na vrcholu vidíte v dáli Millenium cross a myslíte si, že jste kousek od něj. Ve výsledku vás ale čeká ještě 8 km a dvě hodiny nudné cesty. Během ní jsme jednou špatně odbočili a chvíli se zdrželi u bývalých jugoslávských vojenských bunkrů. Bohužel se poblíž stavělo potrubí a jeden z bunkrů byl obsazen technikou a dělníky. Značení trasy je bídné, ale většinou žádné. Ke správné orientaci jsme použili offline mapy.cz.
Když máte to štěstí, že narazíte na turistickou značku, tak vypadá nějak takhle
Jo jo už jsme skoro tam (o pár hodin později ... už tam budem ?)
Bývalé jugoslávské opevnění (foto Žanet)
Makedónský had (foto Žanet)
Po čtyřech hodinách od začátku cesty se ocitáme u kříže. Uděláme několik panoramatických fotek okolí, pár fotek s křížem a pak se chystáme vyfotit si Skopje, když v tom už na nás mává obsluha lanovky, že za chvíli končí ať už jdeme.
Millennium Cross (foto Žanet)
Panorama
Millennium Cross (foto Žanet)
Skopje (foto Žanet)
Ptají se na lístky a ty my nemáme. Něco si pořád mumlají, tak nevíme, jestli můžeme jet či nikoliv. Nakonec ukazují ať jedeme. Vypadá to, že se svezeme zadarmo.
Millennium Cross z lanovky (foto Žanet)
Bohužel ne. Dole nás čeká ochranka a vede nás rovnou k pokladně. 50 MKD (cca 22 Kč ) za jednu jízdu je velice směšná částka. Stanice, kde se nacházíme, se nazývá Dolne Vodno a nevíme, jak se dostaneme do města. Buďto se dá jít pěšky, nebo to zkusit u autobusové zastávky jako my. A měli jsme štěstí, protože než jsme tam došli už Žanet v dáli viděla, jak k nám jede autobus (číslo 25) a navíc double decker. Sice tam pak půlhodiny stál (čekal na poslední pasažéry z lanovky) a pak se s námi vydal do města. Ze serpentýn, kterými jedeme je pěkný výhled na město. Vystoupíme u Porta Macedonia.
Porta Macedonia (foto Žanet)
Jdeme rovnou nakoupit do supermarketu. Láhev vína, balíček croissantů v akci za 16 Kč, nealko a nějaké chipsy. Cestou se ještě zastavíme v naší vyzkoušené pekárně a pak jdeme na hotel. Těsně před hotelem se nechám zlákat ještě čevabčičím v housce, jenž si nesu na pokoj jako večeři. Bylo výborné, jen škoda, že v Makedonii moc nepoužívají tatarku nebo kečup, protože to bylo docela suché a nějaká omáčka by to dotáhla k dokonalosti. Po všem tom jídle a láhvi vína a samozřejmě v půl deváté po večerní modlitbě usínáme. Zítra se na jeden den přesuneme k Ohridskému jezeru.
Užitečné odkazy:
Tipy ohledně mhd a kaňonu Matka
Oficiální stránky skopské MHD
tonicove.sk - Makedonie a kaňon Matka
Roman Herda - Makedonie a kaňon Matka
