30.11.2018 Česká republika, Anglie
V září za mnou Žanet přišla, že její přátelé jedou na advent do Londýna a že ona by se tam chtěla taky podívat. Já jako ne příliš veliký fanoušek cest na západ jsem nebyl příliš nadšeny, ale na druhou stranu v Londýně jsem ještě nebyl a bylo by fajn ho zažít ještě před Brexitem. Navíc po loňském Bělehradě mi nějaká ta víkendová hurá akce chyběla.Úkol zněl tedy jasně, jet do Londýna. Byl jsem ovšem trochu skeptický, zda se to podaří. Dovolenou už nemám, takže jedinou možností jet je od pátku do neděle, což jsem si myslel, že bude nereálné z důvodu letenek, protože ze zkušenosti vím, že do dané destinace se lítá párkrát do týdne. To ovšem není případ Londýna, kde skoro všechny aerolinky lítají denně a v takovém množství, že i vlak do Ostravy jezdí za den méněkrát, než letí nějaké letadlo do Londýna. Nejlépe časově i cenově vychází z Čech ustupující Wizz air. Letenky jsem kupoval dva měsíce před odletem a díky Wizz discount clubu jsem se cenou dostal na 1048 Kč za zpáteční letenku z Prahy do Luttonu s odletem ve 22:35 z Prahy a v 18:50 se zpátečním odletem z Luttonu. Let trvá přibližně 2 hodiny. Radost z nízké ceny mě trochu přešla, při vyúčtování, kde jsem místo CZK omylem zakliknul platbu v GBL a připlatil si 200 Kč za převod měn. London Lutton Airport leží od centra Londýna vzdušnou čarou cca 40 Km. Na přepravu z letiště jsme využili autobus společnosti National Expres, kde nás zpáteční jízdenka vyšla na 544 Kč (kupováno týden před odjezdem). Je možno využít i nedalekého vlaku, nebo konkurenčních společností např. Easy Bus. V tu dobu, ale National Expres vyšel nejlevněji. Ubytovat se v Londýně dá nejlevněji přes Airbnb. Za byt pro 6 lidí poblíž Wembley jsme jako pětičlenná skupina platili 1250 Kč za dvě noci na osobu. Jak jsem se již zmínil jelo nás 5. Já, Žanet, Marek, Martin, Verča.
Na cestu na letiště jsme se vydali autem z Mladé Boleslavi kolem půl sedmé. V osm jsme již opouštěli auto u Divoké Šárky a pokračovali autobusem na letiště. Nevěděli jsme, ze kterého letíme terminálu, tak jsme vystoupili raději u prvního, protože přestože je ještě Velká Británie v EU, tak není v Shengenu, tudíž nám přišlo logické, že se poletí z terminálu mimo shengenský prostor. Trochu jsme si lámali hlavu, jak projdeme s občankou, přes automatické pasové brány, ale nakonec to řešilo funkční okýnko pro EU občany hned vedle bran. Dokonce prošel i Marek, který vytáhnul svou již archaickou zelenou zalaminátovanou občanku. Díky nové zavazadlové politice Wizz air a včasně koupených letenek musíme na check-in odbavit naše příruční zavazadla. Za pasovou kontrolou nám Verča nabídla, že má volné vstupy do Lounge salónku, tak jsme zbylý čas před odletem trávili u vína, piva a drobného občerstvení s výhledem na ranvej.
Jelikož v Praze začalo sněžit, tak odlétáme s desetiminutovým zpožděním kvůli rozmrazovací proceduře. S tímto zpožděním přilétáme i do Londýna. Z letadla jdeme přímo do letištní budovy a na pasovou kontrolu. Kdo má pas může na automatické brány ostatní musí k okýnku. Procedura proběhla rychle v podobě načtení občanky a pozdravu na rozloučenou. Dokonce zkoušeli načíst i tu Markovou zalaminátovanou :D, ale úspěšní nebyli, přesto ho pustili dále. Vyzvedneme batohy a jdeme zkusit dřívější autobus do centra Londýna, který jede za 10 minut. Přestože máte lístek na konkrétní spoj, tak v případě volného místa můžete využít i dřívějšího či pozdějšího spoje. Autobusy stojí hned u východu z budovy. Bohužel řada na nástupišti dává tušit, že se asi nevlezeme. Tak se i stalo. Z toho důvodu musíme čekat na náš spoj další půlhodinu v příletové hale. Jakmile nastane ten správný čas tak jdeme na nástupiště znovu. Ukážeme lístek, který nijak neskenují dáme batohy do podpalubí a jdeme se usadit. Sedačky jsou pohodlné, takže během chvilky usínám. Probouzím se v širším centru a připadám si, jako bych byl někde na maloměstě. Alespoň tak na mě noční Londýn a ráz jeho ulic zatím působí. Vystupujeme na Baker Street a jdeme rovnou na metro. Oyster card si nevyřizujeme a pro průchod terminálem používáme kreditky. Tady upozorním na jednu vychytralost systému. Kdy jsme jeli ve dvě ráno a mysleli si, že se nám to započítá do sobotního „Daily cap“ limitu. Jenže až doma jsem zjistil, že den je v londýnské MHD od 4:30 do 4:29 následujícího dne. Během tohoto intervalu se vám sčítají jízdy do určitého limitu odvíjejícího se od projetých zón. V našem případě do 6,80 Liber, kdy už pak po zbytek dne jedete zadarmo. Krásou londýnského metra je to, že i ve 2 ráno jezdí s desetiminutovým intervalem a nejezdí prázdné. Co už potěší méně je jeho velikost, kdy na hlavu moc místa není. Proto jsem tzv. „Tube“ přejmenovali na metro pro hobity. Přijdeme na nástupiště linky Jubilee směr Wilders green a zrovna přijíždí souprava. Nastoupíme a souprava stojí a nejede dále. Po chvilce zjišťujeme, že někdo zatáhl ruční brzdu, protože ve vagónu jel týpek, co trochu přebral a nebyl moc schopný pohybu. Tak se čekalo až ho ochranka vyvede. Nicméně hned na úvod jsme byli seznámené s kulturní odlišností Angličanů. Tam kde, by lidé podobného exota obešli, tam se o něj začali místní hned starat. Jen náznak problému a hned se někdo ptal, zda nepotřebuje pomoc. Dojedeme na stanici Wilders green. U výstupu po nás několik lidí sockuje drobné a s ignor listem je míjíme směrem k našemu ubytování. To je umístěno v bytové zástavbě, kde máme přes Airbnb domluvený celý byt. V něm provedeme jen ty nejdůležitější úkony a jdeme rychle spát, protože jsou 3 ráno a my budeme vstávat v 7, abychom toho co nejvíce z Londýna viděli.
1.12.2018 Londýn, Anglie
Vstávání bylo kruté, ale nezbytné. Posnídali jsme, zabalili si jen to nejnutnější a vydali se na metro.Tím jsme jeli zpět na stanici Baker Street, protože prvním bodem byl dům Sherlocka Holmese na známé adrese 221B Baker Street. Na této adrese se nachází i muzeum tohoto známého detektiva, u kterého se ještě před otevíračkou stála fronta.
Z Baker Street jdeme pěšky k Oxford Street. Tam se na nákupy ještě nevrhneme, ale jdeme k Marble Arch a poté do Hyde parku, kde se konaly vánoční trhy.
Údajně jsou to ty nejlepší v Londýně, ale ve srovnání s Německem, je to spíše takový lunapark se stánky s vánočními motivy a s Bratwurstem. U vstupu vás navíc prohledají a ani vám tam nedovolí vzít si vodu, kterou tam musíte nechat nebo vylít. Česka nátura se projevila v okamžiku, kdy jsme si při vylívání všimli, že nás nikdo nekontroluje, tak jsme si půlku vody nechali a rychle ji schovali do batohu.
Z mužského hlediska trhy nebyly moc zajímavé tak je procházíme velmi rychle. Už mimo areál tržnice čekáme na holky, které nám oznamují, že nemohly opustit trhy, dokud si nevypijí již zakoupený svařák. Aneb ať žije svobodný západ a zhyne strašlivý východ, kde do sebe můžete kdekoliv otočit láhev vodky a nikdo se nad tím ani nepozastaví. Pokračujeme na Hyde park corner a z něj k Buckinghamskému paláci. Tam se to hemži turisty fotící každý prd. Opět jsem zklamán. Stráž je schovaná za plotem a nemá ani ty známé červené kabáty. A palác samotný na mě působí dosti stroze ve srovnání s tím, jaké velikosti britské impérium dosahovalo. I pražský hrad na mě působí honosněji a o Vídni ani nemluvím.
Londýn - Hyde park (foto Žanet)
Londýn - Wellingtonův oblouk na Hyde Park Corner (foto Žanet)
Londýn - Pomník královského dělostřelectva na Hyde Park Corner
Londýn - Constitution Hill
Londýn - Turistický masakr Buckinghamského paláce (foto Žanet)
Londýn - Buckinghamský palác (foto Žanet)
Když se sejdeme pokračujeme k Horse Guards. A máme štěstí, protože zrovna kolem pojíždí jezdecká družina.
Londýn - Jízdní stráž v akci (foto Žanet)
Londýn - Guards Memorial (foto Žanet)
Londýn - Horse Guards Parade
Ocitáme se na Parliament Street křížící se s Down Street, známou především vládními budovami. Je to taky poprvé, kdy přijdeme do styku s legendárními červenými telefonními budkami. Toho fotograficky náležitě využijeme.
Přicházíme k Westminsterskému paláci, kde sídlí britský parlament. K naší smůle je další z atrakcí Big Ben obalený lešením, takže nic nevidíme.
Přejdeme Temži, uděláme pár fotek okolí a pokračujeme k vlakovému nádraží Waterloo.
Londýn - Westminsterský palác (foto Žanet)
Londýn - London Eye (foto Žanet)
Londýn - London Eye a South Bank Lion (foto Žanet)
Zahřátí a najezení pokračujeme dále. Původně se mělo jít rovnou k břehu Temže a k Milénium bridge. Jenže Martin zmínil, že poblíž je Imperial war muzeum. Tím byla okamžitě vyhlášena změna programu a šlo se tam. Muzeum, kde je mimochodem vstup zdarma, vás uvítá dvoumi obřími lodními kanóny a několika dalšími zbraněmi. Když se půjdete podívat dovnitř, tak musíte projít kontrolou batohu a poté vstoupíte do vestibulu, kde se na vás kromě legendárního Speedfiru usmívají ještě legendárnější německé rakety V1 a V2.
Chtěl jsem zůstat a projít si muzeum celé, jenže bychom přišli o to vidět ještě něco z Londýna za světla. Proto muzeum opouštíme s tím, že když vyjde čas, tak se sem vrátíme. Pokračujeme promenádu u Temže nazývanou Viktoria Walk. Tou dojdeme až k futuristickému Millennium Bridge, který musel být po zničení smrtijedy opět znovu postaven. U mostu se nachází muzeum moderního umění Tate Modern. Budova muzea byla původně elektrárnou.
Londýn - Budova na křižovatce ulic Westminster Bridge Road a St. Georges Road (foto Žanet)
Londýn - Millennium Bridge a londýnské City v pozadí
Londýn - Victoria Walk a na pravo budova Tate Modern
Londýn - Millennium Bridge (foto Žanet)
Londýn - Victoria Walk a na levo budova Tate Modern (foto Žanet)
Jdeme dále Viktoria Walk neboli ulicemi Bankside a Clink Street. Míjíme kavárny, bary ruiny Winchesterského paláce a suchý dok, kde je zaparkovaná dřevěná zaoceánská plachetnice.
Londýn - Victoria Walk (foto Žanet)
Londýn - ruiny Winchesterského paláce
Londýn - Replika lodi Golden Hinde
Londýn - The Shard (foto Žanet)
Londýn - HMS Belfast (foto Žanet)
Londýn - Budova londýnské radnice (foto Žanet)
Londýn - Londýnské City (foto Žanet)
Londýn - Tower Bridge (foto Žanet)
Do metra vstupujeme ve stanici Monument. Tady se sbíhá několik linek včetně Circle line a Metropolitan line. Ani jednou jet nechceme, ale přesto do ní omylem nastoupíme. Tyto dvě linky jsou vedeny jako podpovrchové tudíž je v nich více místa a svou prostorností jsou srovnatelné s pražským metrem. My, jakmile si uvědomíme svůj omyl, tak vystoupíme v další stanici a na plánku zjišťujeme, jak se dostaneme na nádraží Kings cross, kde se chceme podívat zda z nádraží 9¾ nejede nějaký ten vlak do Bradavic. Nakonec tam úspěšně dorazíme. Dokonce jsem i viděl lávku, kde se Harry loučil s Hagridem, ale nástupiště 9 se na ní nenachází. To je navíc znepřístupněné odbavovacím terminálem. Z toho důvodu je nástupiště 9¾ naaranžované v nádražní hale. Pokud se chcete vyfotit, jak s vozíkem projíždíte zdí, tak se připravte na kilometrovou frontu.
Pokud chcete jen nakouknout do prodejny, která je hned vedle, tak taky budete možná stát ve frontě a možná budete hned vpuštění jako my. Omrkneme co se prodává, a poté se vracíme na metro s cílovou stanicí Totenham corner. Zde se nachází ulice New Oxford Street a obchod s módou Primark, kde máme v plánu levně obohatit náš šatník a podojit trochu naši kreditní kartu. Nákup je poslední bod dnešního programu. S plnými taškami už jen následuje návrat na ubytování. V naši cílové stanici ještě skočíme do supermarketu nakoupit něco k večeři. Stejně jako v USA tu za pár korun prodávají chutné hotovky do mikrovlnky. Na základě toho si odnášíme indickou masalu, za necelé 3 Libry. Večer poté zakončujeme hraním nespolečenských her a popíjením zelené provezené z Čech.
Užitečné odkazy:
Letecká společnost Wizz airAutobusová společnost National express
Airbnb
Transport for London (londýnská MHD)
Další atrakce v Londýně