13.7.2018 Kyrgyzstán
Dnešní den nadobro opouštíme Karakol a s několika zastávkami se pomalu začínáme vracet do Biškeku. Tam dorazíme ovšem až za dva dny. První noc budeme trávit u břehů jezera Issyk Kul ve vesnici Kažy Saj.Vstáváme tak, abychom stihli maršutku, která vyjíždí v 10:50. Odjezdy maršutek a místa, ze kterých vyjíždí naleznete na turistických stránkách https://destinationkarakol.com/. Nám to jede z druhého „autobusového nádraží“, poblíž benzínové stanice a fotbalového stadiónu. Tam jdeme pěšky, protože marně doufám, že narazíme na směnárnu, které byly včera zavřené. Po cestě ovšem na žádnou nenarazíme.
„Nádraží“ nalézáme, ale spíše bych to nazýval zastávkou, kterou lehce přejdete pokud u ní nebude nic stát. Okamžik krásně dokresluje ovce přivázaná k lavičce, která spásá místní zbytky vegetace.
Vidím jedinou mašrutku, ptám se, jestli jede na Kažy Saj. Ano, za 150 Som na osobu. Batohy si dozadu nedávejte není tam místo. Tak Ok. O tom, jaký zajímavý náklad vezeme, se dozvíme shodou náhod až později. Sice ne na čas ale vyrážíme. Cesta je zdlouhavá a nikterak zajímavá. To se ovšem změní v okamžiku, kdy píchneme. Řidič otevře zadní kufr, kde má rezervu a v tom okamžiku na nás vykoukne do kartonu zabalená mrtvola koně, kterou v kufru převáží. V tom okamžiku mají turisti, kteří jedou s námi o zábavu postaráno :D.
Po dvaceti minutách jedeme s vyměněným kolem a mrtvolou koně dále. Kažy Saj, je kromě bývalého uranového dolu, především známé tím, že se poblíž nachází Skazka (pohádkový) kaňon, u jehož odbočky na přání s námi jedoucích turistů řidič zastavuje. My jsme o nějakém kaňonu až dosud nevěděli, takže jsme s ním ani nepočítali, a tak jsme pokračovali dále. Vystupujeme v Kažy Saj u odbočky do pravé Kažy Saj, poněvadž vesnice je až 2 km od hlavní silnice a jezera. U hlavní silnice se nachází Kadži Saj 2, kde jsou rodinné domy, ale především bungalovy a guesthousy pro turisty.
Jdeme se ubytovat do Guest House Dinara. Paní domácí si s námi na uvítanou potřese rukou a vede nás do sousedního domu, který je přestavěný na ubytovnu. Dostáváme pokoj v podkroví, krásně obitý holými OSB deskami a nábytkem z Ikei. Trochu nás překvapí, že zaplatit za ubytování chce v Dolarech, ale nakonec nepohrdne ani Somy.
Hodíme batohy do kouta vybalíme plavky a jdeme se rychle koupat. Od Karakolu nás totiž pronásleduje docela černý mrak, který nám může zhatit naši jedinou možnost se vykoupat. Předtím, ale ještě skočíme na oběd. Všechny restaurace a obchůdky se nachází u hlavní cesty. Vybíráme si tu, co má venkovní posezení, kde se sedí v tureckém sedu. Dáváme si asi nejlepší jídlo v Kyrgyzstánu Landman Boso a místní pivo. Laghman Boso je něco jako čínské nudle, ale je to vynikající. Ještě, než bylo jídlo připravené, tak jako předkrm před námi z auta do kuchyně zaměstnanci přenášeli kusy právě dovezeného rozčtvrceného zvířete. Takže jsme viděli, co budeme jíst ještě před tím, než to budeme jíst.
S placením se musíme opět vnucovat, a pak už utíkáme na pláž se okoupat. Mezitím někde ztrácíme selfie tyč. Přestože jsme u jezera, tak to tady vypadá jako někde u moře. Písčité pláže, slunce, vlny.
Že nejsme u moře zjistíme v zápětí, když po kolena vlezeme do oné ledové vody (ale všichni okolo se vesele koupou). Navíc se písek mění na balvany, které nejsou v té zakalené vodě vidět, takže to je na ukopnutí prstu jak dělané. Namočením kolen končí naše velkolepé koupání v jezeře :D. Jdu si lehnout na pláž a zaujímám polohu vyvrženého vorvaně, což v mém případě znamená asi hodinový šlofík.
Ze zevlingu na pláži nás vyžene až blížící se déšť. Nejprve je to jen malá přeháňka, která nás vyžene z pláže, ale po chvilce ustává. Jdeme zpátky na ubytovnu. V obchodě kupujeme za 100 Som na večeři meloun a vodku. Jakmile dorazíme na ubytovnu, tak se rozprší pořádně. Naštěstí máme k dispozici venkovní přístřešek s kuchyní a televizí. Takže zbytek odpoledne trávíme pojídáním melounu a sledováním Kyrgyzských hudebního kanálu střídaných Dobou ledovou v kyrgyzštině. Na dobrou noc si pak dáme vodku a pomalu usínáme. Zítra si projdeme horní část Kažy Saj a odpoledne se mrašutkou přesuneme do Tokmoku, který bude naším výchozím bodem k návštěvě věže Burana.
Užitečné odkazy:
destinationkarakol.comKažy Saj a blog Romana Herdy
Guest house Dinara na booking.com