28.4.2018 Bělorusko
První kompletní den v Bělorusku bude ve znamení prohlídky jeho hlavního města Minsku. Čeká nás návštěva několika kostelů, malebných parků a v neposlední řadě prohlídka mnoha sovětských monumentů.Po včerejšku začíná střízlivé probuzení kolem osmé hodiny. Posnídáme, provedeme hygienu, hodíme pár věcí do batohu a po deváté hodině se vydáváme na prohlídku města. Bydlíme sice na okraji Minsku, ale má to i své výhody, a to v podobě blízkosti asi nejznámějšího kostela v Minsku Chrámu všech svatých. Než k němu ovšem dojdeme musíme projít probouzejícím se sídlištěm, kdy po cestě narazíme na sportovní centrum a jezero, kde si v klidu plavou labutě a již v této poměrně brzké době vysedávají rybáři.
Z jezera je rovněž výhled na kostel, což je známka toho, že je už blízko. Když k němu dorazíme a uděláme milióny uměleckých fotografiích, tak zjišťujeme, že kostel je zavřený a dá se navštívit jen jeho menší dřevěná varianta, kde zrovna probíhají křtiny.
Minsk - Chrám všech svatých
Minsk - Dřevěný kostelík u Chrámu všech svatých
Minsk - Běloruský Gandalf
Minsk - Prospekt Nezavisimosti
Minsk - Vstup do stanice metra Uschod s originálním názvem Vostok
Minsk - Dana mall
Zezadu budovy je výtah, který vás vyveze za 3 BYN, na střechu s vyhlídkou na město. Jelikož jsme zde byli brzo, tak bylo ještě zavřeno a místo vyhlídky jsme si sedli na svačinu do sousedního parku s výhledem na řeku a probíhající výstavbu.
Během relaxace jsme učinili objev, že napít se nového kvasu není jen tak jednoduché, protože pořádně a dlouho pění. Nicméně pokud máte kvas s logem No1 v Belarusi a máte obecně rádi kvas, tak si pochutnáte, protože tak dobrý balený kvas jsem ještě nikde nepil, nepočítám-li ty čepované, které jsou jiný level. A jak si teď uvědomuji, tak se ten čepovaný snad nikde na ulici v Bělorusku neprodával. Sice by se zde dalo na lavičce sedět celý den, ale máme cestovatelské povinnosti, které je potřeba plnit. Nejdříve tedy musíme na metro, které nás odveze do centra města a do stanice Plošča Lenina (Leninovo náměstí), jejíž nástupiště zdobí dobová kopule se srpem a kladivem.
Tato stanice je strategická ze dvou důvodů. Jednak se poblíž (několik set metrů) nachází ono Leninovo náměstí, ale tato stanice se hlavně nachází u Minského hlavního nádraží, se kterým je podzemím spojeno. My ovšem vycházíme na povrch a jdeme směr Leninovo náměstí.
Leninovým náměstím prochází prospekt Nezavisimosti, ale také je to místo, kde se nachází plno vládních budov, a především socha Lenina. Poblíž sochy se procházela ochranka, takže jsme byli obezřetní s fotografováním, protože na to v několika průvodcích upozorňují. Nicméně na českých cestopisných serverech všichni psali, že s focením neměli problém. A když se u sochy a vládních budov vyfotí nějaký turistický pár a za zraku ochranky i běloruská mládež, tak fotíme ve velkém taky.
Vedle sochy Lenina a vládních budov se nachází červený katolický kostel svatého Simona a Heleny, který posléze navštívíme. Také stojí za zmínku všudy přítomný výskyt různě skládaných praporků v národních barvách a něco jako billboardy oslavující 9. květen jako den pabědy (vítězství), kdy vítezství v druhé světové válce se v Sovětském a postsovětském svazu slaví právě o den později, než jsme zvyklí u nás.
Minsk - Kostel svatého Simona a Heleny
Minsk - Všudy přítomné bilboardy oslavujíící 9. květen jako den vítezství
Další na řadě je budova KGB. Původně jsme si myslel, že nápis KGB vyrytý na vstupních dveřích je zde z historických důvodů, ale mýlil jsem se v Bělorusku se zkratka KGB stále využívá pro tajnou policii. Budova působí docela majestátně, a i přes všechny ty hrůzy, co se tam za dob SSSR musely dít, se jedná o velmi pěknou budovu. Naproti budovy KGB se rozléhá v ulici malý parčík, který nás přivede před stadión fotbalového klubu Dynamo Minsk.
Jelikož se přiblížila doba oběda a jelikož poblíž měl být obchodní dům GUM, kde, jak jsme se dočetli v jednom cestopise, se dá dobře a levně na stojáka pojíst. Z tohoto důvodu je tento obchodní dům naším dalším cílem. Ono stravování v Minsku je poměrně komplikované. Sice se zde nachází poměrně hodně poloprázdných restaurací, ale ty jsou na místní poměry dost předražené. Jen namátkově jsem nakoukl do jídelního lístku, kde za základní jídlo stálo přes 200 Kč. Bufety se na prospektu Nezavisimosti až na pár míst prakticky nenacházejí. A pokud nevíte, kde hledat, tak jedinou a všudy přítomnou variantou jsou nadnárodní řetězce fastfoodů jako McDonald, KFC a Burger King, které jsou zde hojně zastoupeny a jsou poměrně levné. Nicméně, když víte kde, tak se na prospektu Nezavisimosti dá najíst i tradičně a levně. Jednak je velké množství bufetů na hlavním nádraží. Poté je to Stolovaja v obchodním domě GUM, kde se právě chystáme. A asi největší výběr levného jídla je poblíž náměstí Jakuba Kolasa, kde jsou dvě pobočky levných samoobslužných jídelen Lido (obdoba Puzate chaty na Ukrajině) a pak jsou zde různorodé bufety poblíž tržiště Komarovskyj Rynok (stále oblast kolem náměstí Jakuba Kolesa).
My se tedy hodláme naobědvat v obchodním centru GUM, které funguje obdobně jako naše Priory nebo Kotva, kdy zde nejsou prodejny, ale pulty se zbožím. Ještě před ním jsme našli dvoupatrovou kamennou prodejnu se suvenýry, ve které je možné zakoupit tradiční kroje. V GUMu je po vlakovém nádraží jedna ze dvou směnáren, které jsme v celém Minsku našli. Jinými slovy není to tady se směnárnami jako na Ukrajině, kde je najdete na každém rohu. I když je tady šipka na Stolovaju, tak ji nikde nemůžeme najít. V okamžiku, kdy už to pomalu vzdáváme, ji nacházíme v nejvyšším patře na okraji budovy. Tak jak se nám stávalo často, tak zrovna, když se chceme najíst, je jídelna plná lidí. Navíc zde mají vše schované, a tak si volíte dle jídelního lístku, kterému rozumím jen částečně, a ještě míň vím co je co za jídlo. Nakonec to skončilo dvěma bramborovými polévkami kotletou obalenou v sýru a zelným salátem. Za to vše jsme platil cca. 80 Kč, což byl bezkonkurečně nejlevnější oběd v Bělorusku.
Po vydatném obědě odbočujeme z prospektu Nezavisimosti na ulici Lenina, která je lemovaná do oranžovo zbarvenými Sorelaistickými budovami. Ulice nás zavede na Náměstí svabody, kde se nachází minská radnice, Dětská filharmonie a katedrála svatého ducha. Kromě těchto zajímavých budov je zde i pěkný výhled na blízké okolí. U radnice se kromě sochy koňského povozu nachází i spoustu stánků se suvenýry, kde nejvíce zaujala prodejna s bustou Stalina.
Minsk - Budovy na ulici Lenina
Minsk - Běloruská státní akademie hudby
Minsk - Náměstí svobody
Minská radnice
Minsk - Dětská filharmonie
Minsk - Chrám svatého ducha
I takovéhle skvosty se daly v Minsku najít
Vracíme se zpátky k Náměstí svobody a poté se pomocí postranních uliček ocitáme na náměstí „Oktjabrskaja ploščaď“, u kterého se nachází Palác republiky a Palác kultury. Zrovna se zde plánovala asi nějaká událost, protože náměstí bylo plné příslušník nejspíš armády ve slavnostních uniformách.
Chvilku si odpočineme v Aliksandrijskem parku, kde se bavíme pozorováním lidí, jak si nic netušíc sedají na ještě nezaschlé čerstvě natřené lavičky a poté pokračujeme k pomníku s tankem T34 u Dramatického divadla na ulici Karla Marxe.
Minsk - Aliksandrijský park
Minsk - Budova Dramatického divadla
Minsk - Tank T34 na ulici Karla Marxe
Pokračujeme parkem Gorki dále směrek k prospektu Nezavisimosti, kde se nachází v nadživotní velikosti socha Maxima Gorkého, což je slavný básník, revolucionář a údajně i průkopník socialistického realismu. Kromě Maxima Gorkeho se zde nachází i monumentální brána, sloužící jako hlavní vstup do parku. Taky se zde nachází spousta stánku s rychlým občerstvením za přijatelné ceny. Necháme se zlákat na místní hot dog v podobě tortilly plněné nakládaným zelím a párkem za 35 Kč.
Minsk - Socha Maxima Gorkeho v parku Gorki
Minsk - Vstupní brána do parku Gorki
Minsk - Svatba v parku Gorki
Minsk - Monument vítězství na prospektu Nezavisimosti
Minsk - Bedlivě hlídaný monument vítězství na prospektu Nezavisimosti
Minsk - Nehasnoucí plamen monumentu vítězství na prospektu Nezavisimosti
Minsk - Monument vítězství na prospektu Nezavisimosti
Jelikož nutně potřebuji na záchod, tak ve zrychleném tempu letíme k obchodnímu domu Cum, kde po chvilce hledání tolik potřebné toalety nacházíme. A tak trochu se zde projevuje nevýhoda uklizeného Běloruska, kdy vše je tady tak uklizené a udržované, že zde prakticky chybí zákoutí, kde by člověku nebylo blbé si odskočit, aniž by se nebal rizika pobouření kolemjdoucích, protože husté křoví, zde opravdu chybělo. Jinak v obchodním domě Cum, se nachází prodejna s ušankami, kde kromě hodně drahých je možno zakoupit i ušanku v běloruských barvách za přijatelných 200 Kč. Nicméně čas 19:00 nám jasně říká, že projít vše co jsme chtěli dnes nestihneme, a proto činíme rozhodnutí, že v pondělí vynecháme návštěvu hradu Nasviže a zůstaneme v Minsku, abychom stihli i zbytek zajímavostí. Ještě dnes ovšem nekončíme, protože poblíž Cumu se nachází socha rokového zpěváka Vladimíra Muljavina.
Vracíme se na metro, ale ještě se nevracíme k ubytování, poněvadž máme v plánu ještě projet červenou linku metra. A to z důvodu mylné informace na jednom z cestopisů, že červená linka metra má pěknou výzdobou. Bohužel nemá a stanice metra nejsou zdobeny vůbec a jsou velmi obyčejné. Zdobené jsou pouze v centru situované stanice modré linky.
Zklamaní se tedy vracíme modrou linku na stanici Uschod a únavou zapomínáme na prohlídku nasvětlené národní knihovny. Cestou si uděláme ještě malou zastávkou v potravinách, kde bereme vodku a snídani na zítřejší den. Taky nás u obchodu překvapí policejní hlídka, která je tříčlenná a stejně jako v Kazachstánu je rozestavena zády k sobě do trojúhelníku, aby měli výhled na všechny strany. Když kolem nich procházíme, tak se na nás tak trochu divně dívají a obušky co mají v ruce vyvolávají opravdu respekt. Bez úhony docházíme do bytu Iriny a po hygieně a půllitru vodky únavou usínáme. Zítra nás čeká návštěva města Brest.
Všechny zde zveřejnění fotky byly pořízeny mnou nebo Žanet.
Užitečné odkazy:
Užitečný cestopis o Minsku z www.cestujzababku.czDiskuze se spoustou zajímavých informací o Minsku a Bělorusku
Cestopis o Bělorusku na vlaky.net