31.3.2018 Ukrajina
První kompletní den na Ukrajině bude věnován historickému Lvovu. Dopoledne si projdeme Privokzalný Rynek a historické centrum města. Odpoledne navštívíme Lyčakovský hřbitov, který je veden na seznamu památek Unesco. Večer si proti původnímu plánu užijeme bojovku s názvem najdi si svého bráchu.Vstáváme kolem osmé hodiny ranní. Jelikož už jsme včera neměli, kde pořádně nakoupit a na recepci jsme dostali slevové poukázky na snídani do místní restaurace Druzi, tak se jdeme nasnídat právě tam. Nic moc výběr a ceny mají za následek, že si dám dýňový koláč a Žanet ovesnou kaši. Mamka s Broňou si objednaly paniny, ze kterých se vyklubaly zapékané brambory.
Po snídani se zabalíme a vydáme se na prohlídku města. První bod je výměna peněz a návštěva Privokzalného Rinku. K přepravě na místo musíme využít tramvaj, protože osvědčená směnárna a tržnice je až u hlavního a příměstského nádraží, které je z centra poměrně vzdálené. Prvně to jdeme zkusit na zastávku Petra Dorošenka, která je u Rynku a poblíž hostelu. Jenže zjištění, že tramvaj 9, která z této zastávka jako jediná jede na nádraží, přijede až za 20 minut (v centru jsou elektronické tabule s odjezdy tramvají), nás vede k tomu, že přejdeme na zastávku u operního divadla.
Tam si počkáme na číslo 6, které nás zaveze kam potřebujeme. Jízdenky se stále kupují u řidiče a jediné co se změnilo je cena, kdy jízdenka stojí nyní 3 UAH (1 UAH/ 0,8 Kč).
Peníze vyměníme v kurzu 32,20 UAH za EUR v osvědčeném zverimexu vedle tržnice, kterou si jdeme posléze projít. Opět je největším hitem úsek s prodejem čerstvého masa bez jakéhokoliv chladícího zařízení, kde prodej byl obohacen o speciální nabídku telecích hlav s ještě originálním čumákem.
Kupodivu mě po návštěvě tržnice nepřešla chuť na jídlo a u osvědčeného stánku si kupuji na svačinu tři pirožky plněné zelím. Z tržnice se vydáváme směrem ke katolickému kostelu sv. Olhy a Elizabety.
Od kostelu pak jdeme kolem pomníku Stepana Bandery, ke katedrále svatého Jiří, kde se na chvíli zdržíme.
Jakmile dokončíme prohlídku katedrály, tak pokračujeme z kopce dolů k parku Ivana Franka, kde kromě dětského hřiště s Veselou krávou je ještě na okraji parku k vidění socha Ivana Franka a budova Lvovské univerzity. V tomto místě se jakžtakž přívětivé počasí proměnilo v počasí deštivé.
My i přes tuto nepřízeň pokračujeme dále v prohlídce města, kdy postranními uličkami dojdeme až k Potockého paláci, který dnes slouží jako výstavní galerie.
Jelikož Potockého palác leží poblíž prospektu svobody, tak se vydáváme právě tam, kde děláme zastávky u sochy svaté Marie a u sochy Tarase Ševčenka.
Zde Prospekt Svobody na chvíli opouštíme a odbočujeme na náměstí Rynek, kde děláme přestávku na nákup suvenýrů. Jelikož já už všechny důležité suvenýry ze Lvova nakoupeny mám, tak ostatní čekám venku na ulici a pozoruji okolní ruch, kdy kolem mě kromě obrovského množství turistů korzují ještě figuranti v hororových maskách rozdávající letáčky na nějakou show, občas se kolem mihne i stylově oblečena prodavačka s lízátky a spousta naháněčů na turistickou prohlídku města. Jinými slovy turistickým ruchem nakažené centrum jako všude na západ odsud. Během čekání ještě stihnu zavést nějaké ukrajinské či ruské turisty, ke Krijivce, kde jim ovšem nejsem schopen odpovědět, zda tam dělají dobré kafe.
Když jsou všechny prodejny se suvenýry vykoupeny, můžeme pokračovat procházkou po okolních historických uličkách kolem Rynku. Začneme Srbskou ulicí, kde nás ještě zdrží několik prodejen se suvenýry a čokoládovna, kde tvoří své výrobky přímo ve vitríně.
Poté se přesune ke katedrále Nanebevzetí Nejsvětější panny Marie a odtud pokračujeme zpět na prospekt svobody skrze který se chceme dostat k Puzaté chatě na oběd. Jenže u Grand hotelu narazíme na historický průvod císaře Františka Josefa, který s celým měšťanstvem otevíral hotel, nebo zahajoval nějaké oslavy. Nicméně po jeho proslovu z balkónu hotelu, kdy konfetový déšť vyplašil jednoho koně, začali na prostranství před hotelem kejklíři představovat své umění a do toho kolemjdoucím dobově oblečené měšťanky začaly rozdávat balíčky s bonbóny a nafukovací balónky.
Po této vsuvce už konečně přišla řada na oběd v Puzaté chatě. Nasycením vzrostla touha po odpočinku, tudíž padá rozhodnutí zajít si zdřímnout na hostel a poté se vydat na Lyčakovský hřbitov. Na ten jsme se vydali po třetí hodině, kdy z Rynku jsme museli jet tramvají číslo 2 na zastávku Lyčakivskyj cintar. Vstup na hřbitov, kde je pohřbena většina lvovské vyšší a střední třídy včetně včetně inteligence a umělců působí majestátně, co už ovšem nadchne méně, je cedule se vstupným, kdy je to poprvé co platím za vstup na hřbitov. Ono by se dalo projít asi i zadarmo, protože kasa je uvnitř vstupní budovy a vstupenky nikdo nekontroluje, ale nebudeme dělat ostudu České republice a za vstup platíme každý 20 UAH (studenti 10). Pak asi hodinu procházíme kolem různě monumentálních a honosných náhrobků.
Ze hřbitova se vracíme tramvají číslo 2 zpět do centra, kde si prohlédneme Dominikánský kostel spolu s Kapli tří svatých a poté se vydáme směrem k Bernardinskému monastýru.
Lvov - Dominikanský kostel a socha Ivanovy Fedorovy
Lvov - Kaple třech svatých
Lvov - Bernardynský monastyr
Poté už jedeme tramvají na zastávku Primestky vokzal, před kterým probíhal docela zajímavý trhový prodej.
Obtěžkání zásobami vodky, vín a všemožného jídla se vracíme zpět tramvají číslo 6 do centra a míříme to rovnou na náš hostel. Tímto měl dnešní program skončit. S tím, že mám jít ještě vyzvednout na nádraží bráchu, který má přijet s Nikolou až dnes. Když byla půlnoc a on se stále neozýval, že je už na domluveném místě, tak jsme se ho vydali hledat a proti plánu si tak detailně prošli noční Lvov.
Po hodině hledání a dojití až k cirkusu jsem se bráchovi konečně dovolal, aby mi řekl, že už čekají na Rynku. Otáčíme se od cirkusu a jdeme za nimi zpátky. Dovídáme se, že nevystoupili na vlakovém nádraží, ale až na tom autobusovém, ze kterého šli pěšky, a proto tady došli místo v 11 až po jedné hodině ranní. Jdeme je tedy rychle ubytovat (kdy dnes už nešlo z mi neznámých důvodů platit kartou) a poté už jdeme rychle spát, protože zítra musíme brzy vstávat na náš docela náročný program do Lucku.
Všechny zde zveřejnění fotky byly pořízeny Žanet.