20 - 22.7.2017 USA, Španělsko, Česká republika
Je to tady a jdeme do velikého finále. Nastal náš poslední den trávený v USA a je načase se vrátit domů.
Oakland - Jack London Square
Dnes se vstáváním opravdu nespěcháme. Letadlo nám letí až 17:45 a bez auta a s batohy už tady toho stejně moc neuděláte, takže máme v plánu hotel opustit co check out dovolí. Mezitím musíme dojíst všechno nakoupené jídlo co nebudeme brát sebou. Naplnit koše vším co už nebudeme potřebovat od kanystrů až po staré boty, které jsme záměrně brali na jednosměrnou cestu, abychom mohli odjet v nových. Ve výsledku zůstala na pokoji pořádná hromada odpadu, u kterého nás musela uklízečka řádně proklínat. V 11, jak check-out time velí, opouštíme hotel a jdeme si sednout na promenádu u moře na Jack London Square. Toto místo považuji za to nejlepší, co je asi v Oaklandu k vidění.
Oakland - Jack London Square
Zde vysedáváme asi do půl jedné a potom se přes hlavní Oaklandské nádraží pomalým tempem přesouváme na Barta.
Nádraží Oakland - Jack London Square
Mezi tím, když podcházíme dálnici, míjíme bezdomovecké doupě velmi nevalného vzhledu. Poznamenám vzdáleného od centra jen pár metrů.
Bartem se svezeme jednu zastávku na stanici Colliseum, kde už se nenecháme nachytat v podobě předražené linky na letiště a zkušeně využijeme levnějších služeb autobusů. Tímto nadobro BART opouštíme a vydáváme se pěšky směrem k letišti. Tentokrát ne abychom ušetřili, ale abychom došli k Denny‘s na poslední americký oběd.
Oakland - Stanice Colliseum
Zkušeně si objednáváme vodu a double cheesburger, jako v Las Vegas a pomalu obědváme. Když dojíme překvapí nás servírka s dalšími sklenicemi vody a slovy seďte a relaxujte. Tak jsme poslechli. Mezitím jsem se připojil na wifi, abych se dozvěděl, že letadlo bude mít 3 hodiny zpoždění. Což, jelikož jsou teprve tři, nepotěší. Navíc tím pádem přiletíme do Barcelony až po šesté a nestihneme se podívat do města. Zaplatíme tedy a vydáme se na zastávku autobusu, doufajíc, že nějaký přijede. Do automatu každý z nás nahází posledních 2,5 $, jaký rozdíl oproti devíti první den a vydáváme se směr letiště. Kiosky naší aerolinky jsou již otevřené, tak jdeme na check in a poté se přesuneme do míst, kde je free wifi a čekáme a čekáme. Dvě hodiny před odletem jdeme celí nervózní na security. Před ním je ještě pasová kontrola, která je více než formální a zdá se mi, že nám ani pořádně nekontrolovali pasy. Po pasové kontrole je hned bezpečnostní kontrola, kde se modlíme ať nejsou žádné problémy. Kromě bráchy jsme zbytek prošli v pohodě. Jen on měl zevrubnou kontrolu batohu na výbušniny, protože přes skener zkoušel provést kilové burákové máslo, které mu zabavili, ale kupodivu mu nechali sněžítko, které jsme nezjištně koupili, aniž bychom si uvědomili, že může mít více než 100 ml tekutin. Nicméně prošli jsme bez újmy a nezbývá než opět čekat na odlet.
Oakland - Naše letadlo přiletívší z Evropy (foto Nikol)
Ten nakonec nastává až po deváté hodině. Před tím bylo vtipné naloďování, kdy prvně se snažili pouštět lidi podle skupin, které byly předtištěné na letence. Po chvíli to ovšem vzdali a do letadla pustili všechny. Tentokrát jsme byli bohužel rozházení každý zvlášť. Já měl alespoň tu výhodu, že za mnou bylo volno, takže jsem si mohl sklopit sedačku na plno a po prášku na spaní skoro celý let prospat a to i přes časté turbulence, které letadlo postihovaly. 18:30 a konečně Evropa, jak já ji rád po té dlouhé době viděl. Zajímavá byla pasová kontrola, kdy jako občan EU jdete k automatickému terminálu, kde si necháte načíst pas podíváte se do kamery a jste vpuštění do Evropy. Nicméně teď si dosyta užijeme terminál 2, protože letadlo do Prahy nám letí až v 6 ráno. Jdeme se tedy někam zašít. Nakonec najdeme dobré prázdné místo s wifi, kde jsme dlouho sami a pak se k nám přidá na spaní ještě pár lidí. S časovým posunem samozřejmě nemůžu usnout, a tak noc trávím dopisováním si s Žanet a sledováním House of Card na tabletu. Nakonec asi na hodinku usnu.
Naše luxusní ubytování na terminálu 2 v Barceloně
Ve čtyři ráno nás budí ochranka, že už se nespí. Posnídáme a poté si jdeme vyřídit boarding pasy. Nejdříve to zkoušíme přes samoobslužný terminál. Tam jsme opět neúspěšní a trochu znejistím, zda máme správné letenky. Jdeme to tedy vyzkoušet na přepážku Vuelingu, kde se odbavují všechny lety. Tady jsme naštěstí úspěšní a rovnou míříme na Security a ke gatu, kde asi hodinu čekáme. Před odbavením jsem trochu nervózní protože mám batoh větší než dovolují limity a ještě igelitku s věcmi v ruce. Naštěstí Španělé to opět neřeší a bez problémů jsme vpuštění na palubu. Před tím, než se na ní dostaneme pozorujeme, jak každých 90 vteřin startuje letadlo. Poté už se usadíme a vydáváme se na cestu i my. Cestou mě pobaví palubní personál, který jednou projede s minibarem a potom si vepředu udělají všichni 4 malý mejdan, kdy si popíjí kávu a pořád něco pojídají a o lidi se moc nestarají. Přistáváme v Praze, mám chuť políbit zem a po 3 týdnech zase vidím pořádný déšť. V příletové hale si koupíme lístky na Airport expres na pražské hlavní nádraží. Odjezd autobusu nějakou dobu hledáme, jak by nemohli na tak známou službu udělat směrovky. Nakonec po zeptání se na informacích nacházíme. Sedáme do autobusu, přijíždíme na nádraží. Běžíme hned do Billy koupit si pořádné české jídlo a poté se loučíme. Brácha s Nikol jedou do Ostravy a já do Mladé Boleslavi. Tímto končí naše tří týdenní putování po USA. Od Ameriky si teď dám na nějakou chvilku pauzu a za čtrnáct dní se vydám spravit si chuť na Ukrajinu.
Užitečné odkazy:
Stránky aerolinky Level
