25.9.2017 Kazachstán
Dnešní den budeme pokračovat v prohlídce hlavního města Kazachstánu Astany a večer se přesuneme
nočním vlakem na jihovýchod Kazachstánu do bývalého hlavního města Almaty.
Astana - Prezidentský palác Ak Orda
Přestože plánujeme vstávat až v 10 ráno tak vlivem časového posuvu a pokoje bez okna raději natahuji budík a i tak máme docela problém vstát. Nasnídáme se, umyjeme se, sbalíme všechny věci protože jsme tady poslední den, batohy necháme na recepci a vyrážíme do města. Nejdříve směřujeme k věži Bajterek, od které se dnes vydáme směrem k prezidentskému paláci Ak Orda.
Astana - Bytový dům, kde se nacházel náš hostel
Astana - Cestou k věži Bajterek
Astana - Water-Green Boulevard
Astana - Water-Green Boulevard a prezidentský palác Ak Orda v pozadí
U paláce v takzvaném Nazarbajevově centru se kromě jeho sídla nachází budovy ministerstev a futuristická budova koncertního sálu.
Astana - Budovy ministerstev
Astana - Pohled na Water-Green Boulevard od Ak Orda
Astana - Prezidentský palác Ak Orda
Astana - Futuristická budova koncertního sálu
Od Nazarbajevova centra se kolem koncertního sálu vydáme k budově ve tvaru reflektoru, o které nevíme k čemu slouží.
Astana - Budova Knihovny prvního prezidenta Kazachstánu
Když dojdeme blíže zjistíme, že je celá oplocená a hlídaná vojáky. Přesto se nějak Radimovi podaří dostat nás dovnitř, protože vojáci tvrdí, že to je volně přístupné muzeum a jestli se chceme jít podívat Nejdřív ovšem následuje šílená bezpečnostní procedura. Nejprve si zapíšou naše jména z pasů. Poté musíme projít bezpečnostním rámem a naše batohy projedou skenerem. Tím jsme vpuštěni do oploceného areálu nikoliv budovy. Říkáme si, že na muzeum je to tu docela hodně zabezpečené a ani hlavní vstup, který vypadá jako vstup pouze pro personál nenaznačuje, že by se jednalo o nějakou veřejnou budovu. My ovšem pokračujeme areálem k hlavní budově. Tam při vstupu musíme opět vytáhnout všechny věci z kapes a opět nechat projet batohy rentgenem a opět si nechat zapsat svoje pasy. Potom nás voják odvede k anglicky psané cedulce, kde se píše, že si máme v té a té kanceláři vyzvednout hlasové průvodce v angličtině. Ale nakonec máme štěstí, protože se v hlavním sále nachází skupinka Indů, která tam je na exkurzi a má anglicky mluvící průvodkyni, se kterou se voják domluví, aby nás přibrala. Takto jsme se nevědomky dostali do budovy „Knihovny prvního prezidenta Kazachstánu“ (jak jsem později zjistil).
Astana - V budově Knihovny prvního prezidenta Kazachstánu
Prohlídka je velice zajímavá protože ve dvou patrech je všemožné o prvním a současném prezidentovi Kazachstánu. Takže tady naleznete fotky z dětství, rodiny, vystavené ceremoniální uniformy, hromady vyznamenání z různých zemí světa (České chybělo) a všemožné dary od různých států.
Astana - Knihovna prvního prezidenta Kazachstánu
Astana - Státní dary z různých zemí prezidentovi
Astana - Kolo olympijského vítěze v dráhové cyklistice
Astana - Slovenské národní vyznamenání kazašskému prezidentovi
Astana - Šachy věnované Vladimírem Putinem
Astana - Budova Knihovny prvního prezidenta Kazachstánu
Pěkné je, že vše můžete fotit a na vše můžete sahat. Někdy nás k tomu průvodkyně dokonce sama vybízí. Mimoto se tady dovíte, že prezident již stihl napsat 44 knih, které jsou přeloženy do velkého množství jazyků, ale také složil několik symfonií (jedna z nich hraje ve výtahu v budově pyramidy).
Astana - Knižní tvorba kazašského prezidenta Nursultána Nazarbajeva
Prohlídkou zabereme asi tři čtvrtě hodiny poté už se přesouváme přes řeku Išim a míříme si to k Náměstí nezávislosti.
Astana - Cestou k náměstí nezávislosti
Něž k němu ale dorazíme tak nám vyhládne a začínáme hledat nějakou restauraci. Nutno dodat, že v celé Green River Boulvard (pěší zóna začínající Ak Orda po Khan Šatyr) i směrem na náměstí Nezávislosti je to nadlidský úkol, protože kromě obchodních domů, se zde moc restaurace nevyskytují. A v místě, kde jsme my není ani ten obchodní dům, takže hledání je náročné. Hladoví dojdeme až k Náměstí nezávislosti, kde vytahujeme tablet a pomocí aplikace 2GIS hledáme potenciální restauraci. Tu nakonec najdeme na ulici Achmeta Bajtursynova, kde jich je více najednou. Ještě doplním poznámku, že za ty dva dny co jsme se zde promenádovali jsme nepotkali mnoho lidí na ulici a ani v obchodních domech, kde se nacházel jen nudící se personál prodejen a ochranky, která je všude hodně zastoupená, přestože si nemyslím, že by se tady kradlo. Ve stejném duchu byla i naše restaurace. Nejdříve nám číšník otevřel dveře a my vešli do luxusně vyhlížejícího prázdného podniku Rabya, kde byl obsazen jen jeden stůl.
Astana - Interier restaurace Rabya
Přestože to tady vypadalo luxusně, tak ceny byly srovnatelné s našimi až na pivo, které zde stálo přes 50 Kč a jmenovalo se Pražačka, kterou jsme si hned 3x objednali a k tomu 2x Plov a jednou pizzu. Menu zde měli i v angličtině a číšník s námi komunikoval rovněž jakž takž anglicky.
Astana - Plov a pivo Pražačka v restauraci Rabya
Obědem zabijeme asi hodinu času a vydáváme se zpět k pyramidě, kterou chceme zkusit navštívit protože netušíme k čemu slouží. Při odchodu nám číšník opět otevírá dveře. Dojdeme na místo, za 50 Kč kupujeme lístek a jsme usazení na sedačky do kavárny odkud si nás za 20 minut vyzvedne průvodkyně. Při čekání na ní potkáme další Čechy. V celou pak prohlídka začíná. Pyramida míru a soužití slouží jednak jako kongresové centrum, kde se nachází koncertní sál a dva zasedací sály, ale také jako jakýsi kulatý stůl napříč náboženstvími a národnostmi, ze kterých se obyvatelstvo Kazachstánu skládá. Prohlídka trvala asi půl hodiny.
Astana - Pyramida míru a souladu
Astana - Pyramida míru a souladu v průřezu
Astana - Pyramida míru a souladu a naše průvodkyně v hlavním zasedacím sálu
Astana - Pyramida míru a souladu - točité schody do posledního ze zasedacích sálů
Astana - Pyramida míru a souladu - měnší zasedací sál ve špičce pyramidy
Naproti pyramidy u náměstí nezávislosti se nachází největší mešita ve střední Asii Hazrat Sultan, kterou hodláme nyní navštívit.
Astana - Náměstí nezávislosti a monument "Kazak Eli"
Astana - Mešita Hazrat Sultan
Tentokrát se odvážíme jít dovnitř všichni. Trochu hůře se do ní hledá vchod, ale jinak vás do mešity bez problémů pustí až na ženy, které musí být oblečeny do speciálního hábitu, který je zdarma k půjčení. Muži smí vstoupit libovolně, jen nesmí mít boty, které odloží v botníku u vstupu do mešity.
Astana - Uvnitř mešity Hazrat Sultan
Astana - Ženský dress code do mešity
Po návštěvě mešity se vydáváme přes náměstí nezávislosti k muzeu Kazachstánu.
Astana - Budova Umělecké university
Astana - Náměstí nezávislosti a monument "Kazak Eli"
Astana - Náměstí nezávislosti a Palác nezávislosti
Astana - Muzeum Kazachstánu
Astana
U něj potkáme naši starou známou Česku, kterou tu poslední tři dny neustále potkáváme a taky se dovídáme, že se v pracovní dny v šest večer zavírá, takže máme s muzeem pro dnešek smůlu. Vracíme se tedy zpět do míst, kde jsme obědvali, odkud jede autobus k věži Bajterek a nákupnímu centru Keruen, kde povečeříme a nakoupíme svačinu a snídani do vlaku.
Astana - Maso po krestjansky v goršočke
Nyní už nezbývá než se vrátit na hostel pro batohy a autobusem číslo 10 se dostat na hlavní nádraží. To vše se dělo kolem devatenácté hodiny, kdy jak jsme doposud nepotkali žádné lidi, tak se všichni najednou od někud vyrojili a město se navíc ucpalo auty. Tím jsme trochu začali mít strach jestli autobusem, který má jet na nádraží kolem půl hodiny vlak vlastně stihneme. Navíc jsme zjistili, že ve staré Astaně za řekou to podstatně více žije a vypadá to více jako město, kdy jedeme po třídě Republiky, kde se nachází spoustu kaváren a restaurací. Po asi čtyřiceti minutách dorazíme na nádraží s dostatečnou časovou rezervou. Při vstupu do nádražní budovy musíme dát opět batohy do scanneru a poté už uvnitř čekáme na příjezd našeho vlaku. Když se dozvíme nástupiště odkud nám to vyjíždí, tak jsem poměrně překvapen, že se zde nachází jen jeden nástupní ostrůvek, což mi přijde na město tohoto charakteru poměrně málo. Po chvíli přijíždí z Petropavlovsku naše vysokorychlostní vlaková spací souprava španělského výrobce Talgo. Procedura je tady podobná jako na Ukrajině. Před vstupem do vlaku vám průvodčí zkontroluje jízdenku spolu s pasem a poté si jdete hledat své místo. Místo ve vlaku je dost stísněné. Vagóny jsou i poměrně malé na délku, kdy v každém vagónu je jen pět kupé. Co je ovšem největší ostuda Španělského výrobce je interiér kupé, kdy je tady tak málo místa, že se zde sotva ti čtyři lidi, pro které je to dělané, vejdou a není zde ani žádné pořádné místo na kufry, takže naše spolucestovatelka měla měla kufr v uličce a já měl batoh na posteli u hlavy a to jsme tam spali jenom tři, protože Monika si koupila nechtěně jízdenku do vedlejšího kupé.
Astana - Interiér vysokorychlostní jednotky Talgo z Astany do Almaty
Když se usadíte do kupé, tak při rozjezdu vlaku nás přijde uvítat průvodčí, která nám rozdělá a povleče postele a ještě jednou zkontroluje jízdenky. Po nějakém čase sroluje pokrývku koberce, která se nachází na chodbičce a která brání jeho zašpinění při nastupování lidí. My mezitím načneme vodku a dáme se do řeči se spolucestovatelkou Tanyou, která je z Kazachstánu, pracuje ve Spojených Arabských Emirátech a do Almaty jede navštívit své přátele. Při zajímavém rozhovoru s ní, kdy se dozíme spoustu zajímavých věcí o Kazachstánu, do sebe bouchneme jednu a půl flašky vodky značky Kabarga a jdeme spát.
Astana - Ve vlaku z Astany do Almaty
Zítra nás čeká probuzení v Almatě.
Užitečné odkazy:
Hostel Nocleg, kde jsme byli ubytování v Astaně
Stránky Čechů žijících v Astaně, lsoužící jako náš průvodce po městě
Mapa linek autobusů v Astaně
Stránky, kde je možno zakoupit jízdenky na noční vlak do Almaty
