30.4.2017 - Berchtesgaden, Německo
Dnes se přesuneme z Bavorského velkoměsta do malebného údolí Berchtesgaden, abychom se neúspěšně pokusili vyjít až na Orlí hnízdo.Vstávat musíme brzy protože do Berchtesgadenu to je z Mnichova cca. dvě a půl hodiny jízdy vlakem, který vyjíždí z hlavního nádraží, kam se musíme nejprve dostat. K tomu využijeme opět linku S7, která jede už v 7:15. K tomu abychom se mohli pohybovat vlakem po celém Bavorsku musíme zakoupit skupinovou jízdenku Bayern-ticket, kterou můžeme o víkendu jezdit libovolným počtem bavorských regionálních vlaků, S-bahnů a dokonce i metrem. Jízdenku je možno zakoupit několika způsoby, ovšem nejvýhodnější to je přes jízdenkový automat. Tuto možnost volíme i my a jízdenku zakupujeme v naši výchozí stanici Harras. Dojedeme linkou S7 na hlavní nádraží, kde máme asi půlhodiny čas než nám pojede další vlak. V tom zahlédnu řetězec občerstvení mi známý ze Stutgartu, kde vždy chodím na německou specialitu Currywurst. Schválně se jdu podívat jestli ho mají i zde a o pár minut už si ho dávám k snídani. Žanet ochutnává a získává nový gastronomický zážitek. Po chutné snídani se vydáváme na zapadlé nástupiště s kolejí číslo 5, kterou mylně hledáme v podzemí. Na druhý pokus už jsme úspěšní a linkou M společnosti Meridan se vydáváme na dvouhodinovou cestu do Freilassing, kde přestoupíme do vlaku společnosti BLB, který nás odveze až do Berchstgadenu. Po celou dobu cesty v obou vlacích se nám zjevují tyto krásná panoramata.
Do cíle dorážíme před půl jedenáctou. Ihned po opuštění nádraží nás uvítají zasněžené vrcholky Alp.
První co potřebujeme zjistit, je to jak se na to Orlí hnízdo vlastně jde, a proto potřebujeme najít mapu. Dost nepřehledná bez vyznačených turistických tras se nachází u informačního centra, které je tou dobou ještě zavřené. Lepší mapa nikde, šipky nikde. Nezbývá než se spolehnout na svůj zrak a vydat se směrem, kde vidíme něco co silně Orlí hnízdo připomíná. Tento omyl nás zavede až do centra Berchestagedu, kde se ze stručné turistické mapy dovídáme, že směřujeme na opačnou stranu a že když se otočíme, tak to pravé Orlí hnízdo uvidíme.
Kousek od centra se nachází šipka na lanovku. Tam se vydáme, doufajíc, že tam bude nějaká lepší turistická mapa. Naštěstí byla a my tak už konečně víme kudy se vydat. Na rozdíl od ČR zde nejsou turistické značky, ale na každé křižovatce je rozcestník. Zaplatit 12 Euro za jednu jízdu na osobu lanovkou odmítáme, a tak začínáme pomalu šlapat do kopce. Vždyť podle oficiálních internetových stránek je to jenom 2 hodiny cesty. Omyl. Mezitím stoupáme podél lanovky a vychutnáváme si tyto scenérie.
Berchestgaden - Výstup na Orlí hnízdo
Výstup na Orlí hnízdo - pohled na Berchestgaden
Berchestgaden - Scenérie při výstupu na Orlí hnízdo
Výstup na Orlí hnízdo a první sníh
Jelikož se chata nachází těsně pod konečnou lanovky, tak se objevuje i první šipka s nápisem Kehlstein (oficiální název Orlího hnízda). Vidět konečně šipku s nápisem je pozitivní. Co ovšem pozitivní není je odhadovaná doba 4 hodiny a pomalu ale jistě přibývající sníh. Po zhruba kilometru už jdeme jenom sněhem. Jakmile dojdeme na serpentiny pod vrcholem, je sněhu až po kolena.
Výstup na Orlí hnízdo - odtud už jsme šli jen ve sněhu
Výstup na Orlí hnízdo - rozcestník
Výstup na Orlí hnízdo - už je na dohled
Výstup na Orlí hnízdo
Čas se začíná krátit a Žanet pomalu začínají docházet síly. Dáme proto pauzu u pěkného výhledu a rozhodujeme se co dále. Orlímu hnízdu jsme sice na dohled, ale i tak je do ještě v těchhle podmínkách na dlouho.
Rozhodneme se ještě zabojovat a pokračovat dalších 20 minut, kdy potom už se musíme vrátit, abychom stihli vlak. Žanet zmobilizuje všechny síly nahodí tempo a ještě dvě serpentyny vyjdeme. Nicméně čas se nachýlí, sněhu ještě více přibude a opět nastane otázka co teď. Necháváme rozhodnout navracející se ruský pár, který nám prozradí, že po pár set metrech je cesta neprůchozí a dosti nebezpečná. To rozhodne a zklamaně se otáčíme a navracíme zpět.
Výstup na Orlí hnízdo - poslední vzdor a metry při výstupu
Výstup na Orlí hnízdo - společná podvrcholovka (foto Žanet/Darkmoond)
Sestup zpět do Berchtesgadenu (foto Žanet/Darkmoond)
Chata Hochlenzer - pivo s nepřekonatelným výhledem
Chata Hochlenzer - zasloužená orosená odměna (foto Žanet/Darkmoond)
Nakonec do Berchestgadenu docházíme s asi čtyřicetiminutovou rezervou, kterou využijeme k vyždímání navlhlých ponožek a k vyvětrání noh z bot v nedaleké autobusové zastávce. Po chvilce nám začne dělat společnost (i přesto, že jsme bez bot) pár německých důchodců, který pravděpodobně čeká na nějaký autobus.
Když už se čas nachýlil, tak se pomalu vydáme na vlak.
Vlak se rychle zaplní. K nám si přisedne nějaký Němec z Mnichova, který se nás hned začne vyptávat odkud jsme, kde jsme byli a kde jedeme. Nakonec zjistíme, že jeho žena je Polka, která s námi prohodí pár slov česky. Potom už cesta plynule pokračuje s přestupem ve Freilassing až do Mnichova.
Tam si dáme k večeři Currywurst, objevím, že tu mají v plechovce to pivo co jsme pili v Berchestgadenu a pak když si jdu pro hamburgery do Mc’Donaldu, tak objevíme otevřenou Edeku. Dokoupíme vodu, Žanet bílý jogurt na spálený obličej a pokračujeme na S – Bahn a na hotel. Zítra si projdeme zbytek Mnichova a odpoledne se budeme vracet domů.
Užitečné odkazy:
Jízdní řády německých vlakůInformace k jízdence Bayern ticket
Informace o orlím hnízdu