14.7.2016 - Oděssa, Ukrajina
Aktivní putování po Ukrajině se od dnešního dne mění na relaxaci na plážích světoznámé Odděsy od které máme je ty nejvyšší očekávání.Probudím se, jak už je pomalu zvykem, opět totálně propocený a to tak že podložka pod sebou by se dala ždímat. Opět obdivuji, jak všichni okolo spí v klidu navlečení. Po probuzení všech ostatních si jdu umýt zuby a když se vrátím, tak ty stydlivé holky ze včerejšího večera už popíjejí kávu u našeho stolku a pomalu začíná bujará konverzace. Včera s námi anglicky mluvit nechtěly, dneska už se jim jazyk rozvázal a tak jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o Ukrajině a halvně Dněpropetrovsku, ze kterého obě pocházejí. Tímto nám vcelku rychle uběhla celá dopolední cesta, která nás do Oděsy ještě čekala. Po příjezdu jsme se s holkama rozloučili s tím, že se ještě někde potkáme a vydali jsme se hledat naše ubytování.
Oděsa vypadá na mapě dosti malé, ale skutečnost je poměrně krutější. Ulice jsou zde navíc po vzoru New Yorku tvořeny pravouhlými bloky, takže každých pár set metrů stojíte na semaforu. Jelikož všechny ulice zde vypadají podobně, tak se ani nemáte podle čeho pořádně zorientovat. Po navigaci pomocí mapy v Mirunově mobilu a neustálého se dotazování na cestu, dorážíme na místo, kde by se měl pravděpodobně nacházet náš apartmán. Jenže nikde není žádná cedule ani šipka. Uvnitř dvora, kde by se ubytování mělo správně nacházet není ani noha, takže se nemáme ani koho zeptat. Nakonec nám jedna místní paní ukáže správné dveře. Vejdeme dovnitř vyjdeme do patra a zjistíme, že dveře jsou zamčené. Jelikož jsme zde dříve, tak si myslíme, že nás ještě nečekají, tak jdeme se všemi věcmi na oběd. A nezakotvíme to nikde jinde než v nějakém luxusním a asi i nejdražším podniku v Oděse. Jídlo tu mají cca za ceny jako v Česku, ale za Lvovské pivo si zde neváhali říct 55 UAH. Jídlo v této restauraci má o to pikantnější příchuť, neboť večer zjistíme, že naproti se dělá opravdu obrovský kebab za 40 UAH. Po obědě se vracíme k apartmánu a je opět zamčeno. Babka co bydlí naproti nám říká, že si musíme zavolat, aby nám někdo přijel předat pokoj. Do toho se nám moc nechce, protože minuta volání nás stojí 60 Kč. Zkouším to nejprve smskou, když nejsem úspěšný, nezbývá než si opravdu zavolat. Po dvaceti minutách už nám týpek odemyká. Za dvě noci jsme platili dohromady 1400 UAH (Kč) (tj. 125 Kč os./noc, Marek s námi nespal, ten měl ubytování jinde) a dostali jsme z to obrovskou obývací klimatizovanou místnost, kuchyňku a obrovskou koupelnou s WC.
Když jsme se vybalili a osprchovali a počkali než dorazí Marek, tak bylo potřeba zamířit na místo kvůli, kterému jsme tady přijeli. Našli jsem si na mapě cestu na nejbližší pláž a opět jsme se pořádně prošli. Odměnou nám za to bylo moře a pláž Lanžeron, kde byla hlava na hlavě.
Hlídám takhle s Radimem věci a nejednou mi Radím říká: „hele nejsou to ty holky ?“. A opravdu byly. Asi 20 metru od nás si začaly rozbalovat deku. Radim iniciativně neváhá a hned jde za nimi jím říct, ať jdou k nám. Vzhledem k rozlehlosti místních pláží a počtu lidí se zde vyskytujících to byla opravdu náhoda.
Když už Lukáš s Mirunem vypili všechno pivo co místní stánkaři nabízeli a čas se nachýlil k večeru, tak s holkama pokračujeme do centra na večeři. Vůbec nedokážou pochopit, že jsme zde z centra přišli pěšky a tak nás berou na Mašrutku. Na rozdíl od zbytku Ukrajiny se zde za cestu platí až při vystupování. Mašrutkou dojedeme na Děribasivsjkou ulici, což je pěší zóna planá restaurací a dalších atrakcí včetně amatérské živé hudby. Zde zakotvíme v jídelně ruského řetězce Stolovaja. Oproti Puzzate chatě je zde prostředí a jídlo mnohem lepší.
Po večeři se s holkama loučíme (mají svůj vlastní program) a vracíme se do našeho apartmánu. Je třeba vypít trochu vodky. Já s Markem a Radimem se potom ještě vydáváme zpět na Děribasivsjkou ulici nasát trošku noční atmosféry. Kousek od Děribasivsjké ulice se nachází slavná budova opery a asi nejslavnější místo Oděssy Potěmkinovy schody. Přestože je Oděssa turistické a dovolenkové centrum, tak většina hospod zde zavírá v jedenáct večer a není moc možností, kde si po této hodině zajít na pivo. Nakonec si jich pár dáme u místních stánkařů. Potom už se každý vracíme na své ubytovny. Já s Radimem ještě před spaním trochu popijeme a kolem čtvrté ranní jdeme spát.
Užitečné odkazy:
Oficiální stránky našeho ubytování v M-ApartmentsOděssa na www.dusekarpat.cz