17.4.2017 - Zakarpatská Ukrajina
Závěrečný den na Zakarpatí zakončíme návštěvou zříceniny hradu Něvické a podél Užanského kanálu se budeme pěšky vracet zpět do Užhorodu, kde po večeři zamíříme na autobus, jedoucí zpět do Česka.Dnes si můžeme přispat, protože vlak, který jede směrem na Něvické odjíždí z Užhorodského nádraží až v 10:35. Nasnídáme se, sbalíme se, vrátíme klíče od pokoje a vydáme se s batohy přes Vopak směrem na nádrží. Ve Vopaku nakoupíme zbylé tekuté suvenýry a s menším zpožděním dorážíme na nádraží, kde už nás čeká druhá skupina, která jela opět taxíkem. Jelikož se se zavazadly nehodláme tahat, tak si je dáme do úschovny, která přestože je non stop tak je opět zavřená. Nakonec musela jít mamka na informace požádat někoho ať nám jde úschovnu otevřít. Mezitím, jelikož jsou naše Velikonoce, je potřeba splnit jisté tradiční velikonoční resty, kde v průběhu dorazí správce úschovny, kterému dáme zavazadla. Než to všechno vyúčtuje, tak já jdu do vedlejší budovy zakoupit jízdenku na električku do stanice Něvické-pidzamok. Před vyjetím nás v električce zkasíruje slepý žebrák a potom už nerušeně pokračujeme dále. Po dvaceti minutách vystupujeme pod hradem.
Asi po půlhodince přicházíme k hradu, kde trávíme prohlídkou a focením kolem dvaceti minut.
Poté se vracíme zpět k vlakové zastávce. Jelikož je čas oběda, tak bychom si chtěli zajít do místní restaurace na šašlík. Jenže máme smůlu. Restaurace je v rekonstrukci. Takže co teď ? Původní plán jít pěšky podél Užanského kanálu se mi zdál z důvodu nedostatku času poměrně riskantní. Jenže zpáteční vlak jede až v 16:48 a na mašrutku to kvůli místnímu státnímu svátku, taky moc nevypadá. Takže se rozhodujeme, že to riskneme a do Užhorodu půjdeme pěšky. Navíc počasí k tomu více než vybízí.
V půlce dáváme pauzu a po asi třech hodinách dorážíme kousek od centra Užhorodu. Na konci cesty jsme měli menší zdržení při přechodu posledního „pěšího“ mostu, čímž jsme pobavili místní romskou omladinu, která se tam v tu dobu zrovna vyskytovala.
První z mostů, který je třeba zdolat při cestě podél kanálu (foto Nikol P.)
Druhý most už vypadá o něco nebezpečněji (foto Nikol P.)
Užhorod - poslední pohled na Už před odjezdem domů
Užhorod - zaplněná pěší lávka při cestě na nádraží
Ten doráží krátce po šesté a s ním ještě překvapivě jeden mikrobus. Pravděpodobně byl ještě zahájen dodatečný prodej jízdenek na Slovensko, a tak na nádraží vznikly zmatky. Protože ti co měli jízdenky koupené dodatečně chtěli jet velkým autobusem a ti co nebyli ve skupině měli jet mikrobusem, i když měli místenku do velkého autobusu. Stewardky to nijak neřešily a nakonec to dopadlo tak, že Mirun musel jet sám mikrobusem a my i přesto, že jsme měli místenky, jsme neseděli pohromadě, tak jak jsme měli, ale byli jsme roztroušení po celém voze. Nakonec všichni nějak usazeni vyrážíme a po dvouhodinovém čekání na hranicích přejíždíme hranice Ukrajiny se Slovenskem. V Košicích přestupujeme na vlak do Ostravy, kde s pětiminutovým zpožděním po čtvrté raní dorážíme a postupně se rozcházíme a tento vydařený výlet zakončujeme.
Užitečné odkazy:
Jízdní řady zakarpatských električekUžhorod na www.discover-uzhhorod.com
Zřícenina hradu Něvické na www.dusekarpat.cz
Restaurace Veselyj monach na www.discover-uzhhorod.com
Stránky společnosti Leo Express