29.9.2016 - Polsko
Dnes mě čeká návštěva lázeňského města Sopoty s největším dřevěným molem v Evropě. Poté se přesunu zpět do Gdaňsku k prohlídce historického centra. Večer budu přejíždět nočním vlekem do Krakova.
Probouzím se po osmé hodině. Ukrajinka už si žehlí mundur do práce a já se vydávám hledat snídani. Ta se nachází v malé kuchyňce ve sklepě a je řešena trochu netradičním způsobem. Neznalého jako jsem byl já hned na úvod zmátly připravené Švédské stoly, které zde ovšem sloužily jen k případnému dosycení. To ovšem zatím netuším a vrhám se na ně. O tom, že nepostupuji úplně správně mě ani neinformuje uklízečka, která nandává špinavé nádobí do myčky. Jak to zde má správně fungovat mi ukáže až postarší pár, který jde rovnou de ledničky, kde dle názvu pokoje je pro každého připraven zatavený plastový box, který obsahuje množství různých druhů nakrájených salámu sýru a zeleniny. Až teď mi došlo, proč mi na recepci dvakrát říkali o snídani spojené se jménem pokoje. Nicméně box tam nechávám a zcela nasycen se vracím na pokoj, kde hodlám maximálně využít času nutného k opuštění hostelu. Můžu si to dovolit protože prohlídka obou měst mi nezabere tolik času a spíš mi ještě nějaký zbude. Jakmile ten čas nastane rozloučím se zbytkem mladých Ukrajinců a vydávám se po odhlášení směrem na nádraží, kde se „Szybkou“ dopravím do Sopot.
Gdaňsk Glowny - Polské Pendolino, směřující do Waršavy"
Gdaňsk Glowny - nástupiště "Szybky"
Takt „Szybky“ je v tuto dobu 10 minut, takže dlouho nečekám a po cca 15ti minutách vystupuji v lázeňském městě. Nádraží v Sopotech je modernizováno a jeho součástí je i obchodní centrum. Když se při východu z nádraží vydáte doleva dojdete po několika metrech do centra města, to já ovšem zatím nevím a jdu od rovně směrem k moři. Chyba to ovšem není protože mě cesta přivede na promenádu v těsné blízkosti písečných pláží
Sopoty - pobřežní promenáda, v pozadí lázeňské centrum
Sopoty - přístup na pláže z promenády
Sopoty - písečné pláže
Sopoty - nejdelší dřevěné molo v Evropě
Sopoty - písečné pláže
Po krátké fotopauze se vydám směrem k místo, vypadající jako centrum lázní. Odtud se dá dostat na molo za jehož vstup se ovšem platí. Dnes to, ale vypadá, že je vstup zadarmo, tak toho bez váhání využiju.
Sopoty - lázně
Sopoty - vstup na molo
Sopoty - molo
Sopoty - výhled z mola na pláže ve směru na Gdyni
Sopoty - restaurace na konci mola
Jelikož je dnes počasí na opalování, rozhodnu se na mole krátce posedět a když začne odbíjet dvanáctá hodina, tak mám to štěstí, že slyším hrát z věže symfonii, která se spouští jen v pravé poledne.
Sopoty - molo, jedno z mnohých odpočívadel
Po zastávce na mole pokračuji dále po promenádě až dokud to přestane být zajímavé. To samé udělám i v opačném směru.
Potom se vracím zpět k molu a odtud pěší zónou Monte Cassino směrem od moře městskému centru, kde by se někde měla nacházet jídelna. Největší zajímavostí této promenády je netradiční dům jménem „Krzywy domek“, který je tak výstřední, že si ho po cestě vůbec nevšimnu a o jeho existenci se dočítám až později na internetu. Jídelnu s prozaickým jménem „Leniwa baba“ nalézám, ale je ještě potřeba pokračovat podchodem kousek za koleje. Přestože je zde jídlo vystaveno, tak stejně není úplně jednoduché říct o co se jedná. Nakonec to opět nechám náhodě a výsledkem jsou žebírka v marinádě, za které spolu s polívkou platím v přepočtu kolem osmdesáti korun.
Sopoty - pěší zóna Monte Cassino, v pozadí kostel sv. Jiří
Jelikož nasycení, byl můj poslední bod na seznamu z kolonky co dělat v Sopotech, vydávám se zpět na nádraží a na vlak do Gdaňsku.
Sopoty - moderní nádražní budova
Sopoty - nádraží
Jednotka "Szybky" v Gdaňsku
Tady už to trochu znám, takže cca vím, kde mám jít a abych prošel vše důležité co centrum města nabízí. Jedná se především o cihlovou architekturu, kanály v centru a Dluga ulica.
Když vše kromě Dluge ulice všechno projdu, opustím historické centrum a zkouším zda dojdu k moři. Nedojdu, ale za to jsem se dostal do míst, kde běžný turista nezavítá a na stavu domů to bylo trochu znát. Odtud se vracím zpět k ke kanálům, které obejdu i z druhé strany a potom projdu skrz Dlugou ulicí.
Gdaňsk - Dluga ulice
Gdaňsk - Radnice
V tom okamžiku jsem viděl asi vše co je zde stojí za vidění. Jelikož času je stále dostatek, sedám do parku a využívám toho, že Gdaňsk je pokryt bezplatnou wifi. Kolem devatenácté se vydávám na večeři pět do restaurace „Zielony Smok“, kde si opět dávám náhodný výběr v podobě bramborové placky s masovou směsí v o opět více než dostatečném množství. Když dojím a dopiji odehrává se stejný scénář jako včera, kdy už mě (a nejenom mě) nikdo neobsluhuje, přestože bych si i ještě jedno pivo dal. Posedím si chvilku v teple a jdu opět na bar zaplatit.
Gdaňsk - Jedna noční fotka po cestě na nádraží
I s tímhle vším mi ještě nějaký čas do odjezdu vlaku zbývá, ale ten už trávím na wifi v nádražní čekárně. Když vlak konečně přijede a já po kontrole nastoupím do vlaku, tak mě příchod do kupé překvapí v tom, že mým spolunocležníkem je žena. Tohle totiž na západě a ani u nás není zvykem a lůžkové kupé jsou buďto ryze mužské nebo ženské (výjimku tvoří samozřejmě situace, kdy máte pro sebe celé kupé). Po rozjezdu vlaku, hygieně vykonané v umyvadle, které je součásti kupé, za krátko usínám. Zítra mě čeká především návštěva solného dolu ve Weliczce a zbude-li čas, tak i návštěva centra Krakova.
Užitečné odkazy:
Stránky polské dálkové železnice
Szybka kolej miejska
Restaurace Zielony Smok
Další informace o Sopotech na www.mistopis.eu
World hostel v Gdaňsku
